Testovat v Česku by měla začít americká společnost Novavax, která v květnu oznámila, že kupuje za více než čtyři miliardy korun závod na výrobu vakcín v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy. Původně měla farmaceutická firma v Česku vakcínu jen vyrábět.
Čtyři evropské země uzavřely smlouvu s AstraZeneca o vakcíně proti covidu-19 |
„Minulý pátek jsme o tom s firmou jednali. Dohodli jsme se, že by fáze dvě probíhala i u nás. Obě strany projevily zájem,“ řekl serveru Lidovky.cz vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.
Česká republika má podle Prymuly dostatečné kapacity na provádění klinických studií. „Jsme schopni testovat vakcíny, které postoupí do klinických fází dvě a tři,“ uvedl. Zároveň odhadl, že by se očkovací látka od Novavaxu mohla začít na českém území testovat někdy ve druhé polovině letošního roku.
Americký Novavax nyní zkouší vakcínu na lidech v Austrálii. Výsledky první klinické etapy testů by měly být k dispozici v červenci. „Půjde-li vše dobře, mohla by se vakcína začít vyrábět počátkem příštího roku,“ řekl serveru Lidovky.cz vládní zmocněnec Prymula.
Farmaceutické firmy vybírají pečlivě
S britskou společností AstraZeneca, největším favoritem klání o to, kdo vytvoří vhodnou vakcínu proti covidu, česká vláda dosud nejednala. Zapojit se do testování není jen tak, farmaceutické firmy si mezi zájemci pečlivě vybírají. „Samy si analyzují, ve kterých zemích chtějí svou vakcínu testovat,“ popsal Prymula. Důvod je prostý, ale zásadní – potřebují mít kýžený reprezentativní vzorek.
Vakcína proti covidu-19 by se mohla vyrábět i v Česku. Americký Novavax kupuje továrnu u Kostelce |
Odborníci dlouho plédují za to, aby se Česko zapojilo do mezinárodního vývoje vakcíny proti koronaviru. „Mám radost, že se konečně schyluje k nějaké spolupráci s mezinárodními týmy,“ řekl serveru Lidovky.cz Libor Grubhoffer, koordinátor komise Učené společnosti České republiky.
Komise vznikla v květnu a mapuje dění kolem zrodu vakcíny ve světě. Vědci a virologové jsou zároveň k dispozici ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) coby expertní tým. „Monitorujeme, v jakém stádiu vývoj vakcíny ve světě je a snažíme se ministra přesvědčit, že je správné začlenit se do světových projektů,“ uvedl vědec Grubhoffer.
Tuzemský vývoj vakcíny, s nímž vyrukoval resort zdravotnictví na počátku května, je dle něj ztrátou času a plýtváním peněz. „Je naivní si myslet, že Česko zvládne samo vynalézt vlastní vakcínu proti koronaviru,“ řekl Grubhoffer. Projekt, který vede poslankyně za ANO Věra Adámková, předsedkyně sněmovního zdravotního výboru a lékařka z Institutu klinické a experimentální medicíny, v minulosti kritizovalo více odborníků, mezi nimi i Prymula.
Závod na výrobu vakcín firmy Praha Vaccines v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy.
„Měli bychom se více zapojit do evropských aktivit, i proto, že v budoucnu budeme od EU něco chtít, třeba zajistit dostatečné množství vakcíny pro české pacienty a podobně,“ řekl serveru Lidovky.cz ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček. Podle něj je zapotřebí, aby se Česko už nyní účastnilo evropských jednání o vakcíně a přispívalo dostatečnými sumami peněz na mezinárodní výzkum očkovací látky, na niž dychtivě čeká celý svět.
Česko víc peněz nepřihodí
Do mezinárodní dárcovské sbírky zaštítěné Evropskou komisí (EK) přispěla česká vláda sumou 20 milionů korun, tutéž částku poslaly i zbylé tři země Visegrádské čtyřky, tedy Polsko, Maďarsko a Slovensko. Varšava však dle webu Evropské komise nakonec poupravila názor a poslala přes 2,3 miliardy korun. Brusel prozatím vybral přes 260 miliard, přičemž sbírka je stále otevřená
„Do sbírky jsme poslali částku, která vyšla z návrhu jednoho ze členů V4. Původně jsme chtěli dát víc, ale vždy dáváme stejně, tak jsme se přizpůsobili,“ řekl serveru Lidovky.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl říct, kdo finální výši sumy navrhl. Třeba pandemií značně zasažená Itálie poslala do sbírky deset miliard korun.
Česko víc poslat nehodlá. „Proč bychom měli přidávat peníze? Apeluji na to, aby Evropa konečně řekla, co budeme dělat společně. Zahraničí můžeme podporovat tehdy, až budeme vědět, kam přesně peníze jdou – a to my zatím nevíme,“ řekl Babiš. EK uvádí, že vybranou sumou podpoří jednotlivé mezinárodní týmy vědců, klinické zkoušky a následnou výrobu vakcíny v masovém měřítku.
Jak vzniká vakcínaPREKLINICKÉ HODNOCENÍ
Vakcína nejprve podstoupí testy v laboratoři, zpravidla na zvířatech či buněčných kulturách. Uspěje-li látka v laboratorní fázi, přichází na řadu klinické hodnocení. KLINICKÉ HODNOCENÍ Vakcína se již testuje na lidech. Klinické hodnocení mívá čtyři na sebe navazující fáze. 1. fáze: vakcína se už testuje na lidech, nejčastěji na zdravých dobrovolnících. 2. fáze: vakcínu testují na desítkách až stovkách lidí, již jsou vybráni tak, aby vznikl kýžený reprezentativní vzorek například dle věku a podobně. 3. fáze: klíčová část. Testování se děje na mezinárodní úrovni a účastní se jej víc zemí. Do třetí fáze se musí zapojit tisíce lidí. Na základě mezinárodních výsledků se rozhodne o registraci vakcíny, tedy o povolení k užívání. 4. fáze: nebývá pravidelnou částí klinického hodnocení. Provádí se po registraci vakcíny a jejím cílem je získat další data o účinnosti a výskytu nežádoucích účinků. |
