Překladatelka Zora Wolfová se podílela na českém výboru Mraveniště a poté sama do češtiny převedla povídky ze svazku Muž a dvě ženy. Podle ní je škoda, že o tuto prozaičku v pozdějších letech české prostředí ztratilo zájem. Nepřeložen tak dosud zůstává autorčin důležitý román Zlatý zápisník z roku 1962.
Zora Wolfová poznala Doris Lessingovou díky překládání jejích povídek jako „výbušnou, temperamentní autorku, nesmířenou s posláním ženy“. Právě v bezvýchodnosti ženského osudu vidí překladatelka jedno ze základních témat Doris Lessingové, která bývá vnímána i jako autorka do značné míry feministická. Na druhou stranu Zora Wolfová shledává i určitou souvislost próz Doris Lessingové s díly generace „rozhněvaných mladých mužů“.
Na otázku, čím by mohlo být dílo Doris Lessingové pro dnešního mladého čtenáře přitažlivé, Zora Wolfová odpovídá, že patrně kritickým postojem k manželství a nahlížením různých rolí ženy v moderním světě.
