Mezi obojživelníky najdeme vysoce jedovaté druhy, ale jejich jed je jiný než u ostatních obratlovců. Toxiny ryb, plazů i několika málo savců jsou proteiny, jejichž vznik kódují příslušné geny.
Jedy obojživelníků se naproti tomu skládají především z malých sloučenin typu alkaloidů a obojživelníci si je sami nevyrábějí, ale získávají z kořisti. Například šípové žáby tak za svou pověst vděčí bezobratlým živočichům, jejichž jed shromažďují a vylučují pokožkou.
Čínští biologové proto byli velice překvapeni, když při chemické analýze sekretů stromové rosničky Hyla annectans narazili na molekulu proteinového toxinu. Jed dostal jméno anntoxin a tvoří jej 60 aminokyselin.
Sekvencí aminokyselin a strukturou molekuly se anntoxin podobá takzvaným dendrotoxinům, které najdeme u kober a mamb, nebo jedům mořských plžů homolic. Rozdíl je pouze v počtu vodíkových můstků mezi řetězci proteinu: jedy hadů a homolic mají tři, zatímco anntoxin jen dva.
Důsledkem je to, že anntoxin neovlivňuje draslíkové kanály nervových buněk, ale kanály sodíkové. Stejně jako příbuzné jedy ale působí velmi rychle a hadům či ptákům, kteří na rosničku dostali zálusk, způsobuje křeče, paralýzu a poruchy dýchání.
***
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo www.rozhlas.cz/leonardo
