Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

V dalekohledu uvidíme kometu

Česko

Nejzajímavějším objektem říjnové oblohy je kometa 103P/Hartley. Vlasatici objevil 16. března 1986 Malcolm Hartley. Protože je to „jeho“ druhá kometa, hovoří se o ní též jako o Hartley 2, označení „103P“ znamená, že jde o 103. známou kometu s krátkou periodou oběhu. Hartley 2 kolem Slunce oběhne jednou za šest a půl roku. Zatímco nejbližší bod její dráhy nyní leží poblíž Země (srážka nehrozí), ten nejvzdálenější je až za Jupiterem.

Srdcem každé vlasatice je jádro o průměru nanejvýš několika kilometrů, které ze Země nikdy nezahlédneme. V případě Hartley 2 se odhaduje na pouhé dva kilometry. I když je složeno z vodního ledu, oxidu uhličitého a organických látek, řadí se mezi nejtmavší objekty sluneční soustavy. Lze říci, že je přibližně dvojnásobně tmavší než čerstvě položený asfalt. Jakmile se jádro přiblíží ke Slunci, začne se z něho uvolňovat plyn i prach, které přechodně vytvoří velmi řídkou atmosféru o velikosti od stovek tisíc až do několika desítek milionů kilometrů (vznikne koma, též hlava komety). Tato dočasná obálka je nasvětlena Sluncem a na obloze tak vykreslí kometu.

Dostane-li se kometární jádro ještě blíže ke Slunci, jsou uvolněné atomy plynu strhávány magnetickým polem slunečního větru, takže vytvoří nápadný chvost směřující od Slunce. I když může dosáhnout délky až desítek milionů kilometrů, hustota tohoto plazmového chvostu je stále blízká vakuu. Drobné prachové částice uvolňované z jádra se naopak rozptylují podél dráhy komety a formují nápadnější, mnohdy zakřivený prachový ohon s délkou až 150 milionů kilometrů.

S ohledem na fázi Měsíce máme největší šanci zahlédnout Hartley 2 v první polovině října. Tehdy ji najdeme jenom 1,5 úhlového stupně jižně od hvězdy alfa Cassiopeiae. Měla by být na hranici viditelnosti bez dalekohledu, ale snadněji ji spatříme s dalekohledem s větším zorným polem. Od 28. října se bude Hartley 2 vzdalovat od Slunce, takže úměrně tomu bude klesat i její nápadnost.

Nicméně nejzajímavější divadlo proběhne 4. listopadu. Tento den totiž pouhých tisíc kilometrů od jádra proletí sonda EPOXI, která na ně zamíří dvě kamery a infračervený detektor. Tato meziplanetární observatoř se proslavila v roce 2006 pod názvem Deep Impact. Tehdy vyslala k jádru komety Tempel 1 půltunový projektil, jenž po nárazu vytvořil kráter o rozloze fotbalového hřiště.

Sonda pak prolétla oblakem uvolněného materiálu a provedla chemickou analýzu. Jelikož přestála rizikový manévr bez úhony, využily se vědecké přístroje na její palubě v následujících letech k jiným úkolům. Citlivé dalekohledy začaly studovat zákryt hvězdy exoplanetami a sonda přejmenovaná na EPOXI byla vyslána k jádru komety Hartley 2.

Zda bude podobně úspěšná, se dozvíme již za měsíc.

O autorovi| Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!