Vposledních letech část veřejnosti žádá, aby byla kopie sloupu znovu vztyčena na původním místě.
Váňa kopii barokní sochy vytesává po částech. Socha Panny Marie je z českého kamene a už stojí u Týnského chrámu, dřík je vytesán z indického kamene a k vidění je v zahradě u boromejek na Petříně. Právě dokončený dvanáctitunový podstavec je vytesán z italského pískovce pietra dorato a je už na cestě do České republiky. Vznikal ojedinělým způsobem.
Váňa se dvěma spolupracovníky tesal podstavec sochy zcela zadarmo. „Kámen darovalo městečko Vitorchiano. Klášterní sestry nám na bydlení půjčily domek na vinici a ještě nám dávaly najíst. Celé jsem to podnikl proto, aby se snaha o znovuvztyčení mariánského sloupu posunula kupředu,“ řekl LN sochař Váňa. Jeho snaha však může vyjít naprázdno.
Odpůrci znovuvztyčení mariánského sloupu ho vnímají jako monument protireformačního katolicismu. Ozývají se i námitky proti tomu, aby stál v blízkosti místa, kde bylo v roce 1621 popraveno 27 představitelů nekatolického stavovského odboje.
Někteří památkáři poukazují i na to, že rekonstrukce ze zbylých fragmentů je těžko možná, a replika je tedy sporná. „Jsme proti znovuvztyčení,“ řekl šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek. Naopak zastánci v ní vidí zničené kulturní dědictví. Mariánský sloup tvořil z urbanistického hlediska protiváhu Husovu pomníku.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
