Přesto v malém přízemním krámku, jediném v Lázních Kyselka, zákazník na vodu s etiketou Mattoni nenarazí. „Jsme tu v nájmu a radnice prostě nedovolí, abychom tuhle minerálku prodávali, asi se nemají rádi, nevím,“ krčí rameny prodavačka, která se představuje jako Marta.
Důvod může být jasný – za dnešní hrůzostrašný stav kulturní památky a bývalého lázeňského letoviska Kyselka může podle řady místních právě podnik s minerální vodou, kterému část budov patří.
„Máme spolu korektní vztahy,“ říká starostka města Petra Hoffmannová. Jedním dechem ale dodává, že firma by debaty o devastaci památkově chráněných budov mohla jednoduše ukončit.
„Při jejich přiznaných tržbách kolem 800 milionů ročně by svých šest domů dokázali opravit,“ myslí si starostka. Alessandro Pasquale, šéf Karlovarských minerálních vod, ale dlouhodobě zastává jiný názor.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Naštěstí už nejsme v komunismu, aby lidé mohli diktovat, co má firma dělat se svými zisky,“ zopakoval před Vánoci. Důsledky jsou na dvacítce chráněných budov obklopených bahnitým svahem jasně patrné.
Propadlé střechy, hnijící fasády, okna zatlučená dřevěnými fošnami a na nich cedule „Zákaz vstupu, soukromý pozemek“.
Jediná práce je znát na kolonádě u Ottova pramene v kopci. Poutá křiklavě barevnými igelity nataženými místo střechy. Ale provizorní zastřešení nezaplatil vlastník. Na projekt muselo uvolnit skoro milion korun ministerstvo kultury.
Další osud budov je nejasný, chybí prý investor. Městu by se tu líbily startovací byty pro mladé.
Kyselka mohla být i Las Vegas
V minulých letech se tu vystřídala řada vlastníků. Podnikatel z Německa chtěl například vytvořit nostalgické městečko a zábavní park za 110 miliard korun. Podle megalomanského plánu zde mohlo pracovat až deset tisíc lidí.
Nic z toho ale nevyšlo. C. T. S.-Duo nyní s projektem za miliardu čeká na investora. Mohly by tu vzniknout kanceláře. „Ale oprava budov a znovu zprovoznění lázní je jen romantická utopie,“ dodává Petr Dostál, jednatel vlastníka.
