Pátek 27. května 2022, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

V kině očekávejte neočekávatelné

Česko

FILMOVÝ DIÁŘ Hodně se napsalo o tom, že nedávno uvedený tuzemský film Normal zklamal divácká a recenzentská očekávání ne snad kvalitou, ale žánrem. Z titulu avizovaného a propagovaného jako krvavý thriller se nakonec vyklubal snímek s uměleckými ambicemi.

Gran Torino, které jde do našich kin za týden, má zase potemnělý vizuál se zachmuřeným starým mužem, brokovnicí a starým autem. Navíc je natočil Clint Eastwood, od něhož se legrace většinou čekat nedá. Výsledkem je kandidát na nejlepší komedii roku - k níž ovšem Eastwood přilepil konec z úplně jiného filmu.

A pak jsou tu naopak nové filmy jako Válka nevěst, Rychlí a zběsilí nebo Hotel pro psy, u kterých stačí mrknout na název a víte rázem žánr - a tušíte i děj, konec či použitou hudbu.

Nevadí mi, když předem znám finále napínavé detektivky. Sledovat, jak se k němu vyprávění propracuje, bývá mnohdy větší zážitek než závěrečné odhalení samo. Když však jeden neví, že „vrah je zahradník“, může se u filmu bavit vytvářením domněnek a hypotéz. To probíhá automaticky: těžko se mu publikum může ubránit.

Zkušenější divák se pak nevyhne domněnkám a předsudkům ještě před úvodními titulky. K jejich vybuzení totiž stačí znát jméno režiséra, od kterého se nám kdysi něco líbilo, herecké obsazení, na něž se rádi podíváme, ceny, jež film pobral na festivalech...

Je to tak v pořádku, zkušenosti se ve vědomí skládají do varovných či nadějných předzvěstí samy od sebe. Ale někdy by bylo přece jenom hezké přijít k filmu jako tabule křídou zcela nedotčená, nechat ho na sebe prostě téct a vnímat ho čistě jen smysly a vlastní filmovou gramotností.

Mně se to naposledy povedlo s filmem Malé lži - diamantíkem, který se vyloupl z mateční horniny FAMU. V pondělí (a pak ještě párkrát) poběží v pražském kině Atlas. Teď už jsem vás křídou sice trochu počmáral - ale to neznamená, že na vás tohle vztahové drama nemůže i tak zapůsobit jako blesk z čistého nebe.

O autorovi| Vojtěch Rynda, redaktor LN

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...