Nadcházející konferenci v Kodani Stern označil za nejdůležitější setkání od druhé světové války, které by mohlo zajistit aspoň poloviční šanci na ještě snesitelné oteplení klimatu.
"Ke Klausovi mám úctu, ale v klimatu se mýlí"
Stern připomněl, že byl s Klausem v pracovním kontaktu v 90. letech jako tehdejší hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). "S veškerou úctou k jeho předcházejícím zásluhám, v tomto směru se naprosto mýlí. Pokud jde o změnu klimatu, nemá žádnou odbornost. Když tvrdí, že změna klimatu není důsledkem z velké části lidské činnosti, tak prostě nemá pravdu," uvedl Stern.
"Naštěstí ale nemá vliv na boj s klimatickou změnou." Na předcházející tiskové konferenci označil nadcházející summit v Kodani, který by měl přinést nástupce kjótského protokolu, za nejdůležitější schůzku od druhé světové války. "Jsme v situaci, kdy je třeba se rozhodnout," řekl Stern, který byl také šéfekonomem Světové banky a v roce 2006 hlavním autorem vlivné britské vládní zprávy o změně klimatu.
Vědci považují zvyšování teplot za nebezpečné
Ocenil, že v posledních týdnech a měsících se začala před Kodaní rýsovat šance na dohodu. I když však schůzka skončí úspěchem a hlavní znečišťovatelé se zaváží ke svým ambicióznějším cílům, tak bude podle něj jen šance půl na půl, že se do konce století zvýší průměrná teplota o dva stupně Celsia. Většina vědců považuje vyšší zvýšení teplot již za nebezpečné, dodal Stern.
Konkrétně by to znamenalo snížení objemu emisí kysličníku uhličitého ze 47 miliard tun předpokládaných pro příští rok na 44 miliard v roce 2020 a na 17 miliard v roce 2050. To by v roce 2050 představovalo celosvětově snížení o 50 procent oproti emisím z roku 1990 a bohaté země by musely snížit emise o 80 procent.
V Kodani je prý možné dosáhnout rámcové dohody
Podle Sterna je možné v Kodani dosáhnout silné rámcové dohody, která by přinesla konkrétní závazky. Oficiální dohoda by podle něj mohla být podepsána příští rok. "Když se promarní šance v Kodani, nemusí se dlouho opakovat," zdůraznil.
Připomněl, že v klíčových zemích jsou vlády se silným a čerstvým mandátem, kterým na boji se změnou klimatu záleží, ať již jde o Japonsko, Německo, Indii, Brazílii či Indonésii. Stejně tak americký prezident Barack Obama je radikálně odlišný od svého předchůdce George Bushe, dodal Stern. Také Evropská unie vyřešila své ústavní problémy a může se zaměřit na toto téma, dodal.
Podle něj by také měly bohaté země věnovat rozvojovým státům do roku 2015 asi 50 miliard dolarů (860 miliard korun) ročně na omezení jejich emisí a na adaptaci již nyní nevyhnutelných změn.
Když se nebude dělat nic, tak je padesátiprocentní pravděpodobnost, že se průměrná teplota zvýší do konce století o pět stupňů Celsia, což přinese katastrofální důsledky, řekl Stern. Připomněl, že lidstvo za 200.000 let své existence nezažilo takový výkyv teplot směrem nahoru. Před asi 20.000 lety byla teplota o asi pět stupňů nižší a tato doba ledová dramaticky změnila životní podmínky na Zemi a oblasti, kde lidé mohli žít, dodal Stern.
Proč skeptici odmítají věřit v oteplování planetyJestliže jsou důkazy o podílu člověka na oteplování klimatu tak jasné, proč v ně tolik lidí odmítá věřit? Ve své zprávě z roku 2007 dospěla Mezivládní skupina odborníků o změnách klimatu (GIEC) k závěru, že klimatické změny jsou nezvratné a že je s devadesátiprocentní jistotou vyvolává lidská činnost. Mnoho průzkumů veřejného mínění však ukazuje, že o tom značná část veřejnosti pochybuje. Podle průzkumu ze 14. listopadu soudí jen necelá polovina Britů, že za klimatické změny odpovídá lidská aktivita, 32 procent se domnívá, že tato souvislost ještě není prokázána, podle osmi procent to je otázka ekologické propagandy a 15 procent předpokládá, že se Země neotepluje. Podle Tima Kassera, profesora psychologie na Knox College v americkém státě Illinois, se realita klimatických změn týká klíčových prvků našeho životního stylu. "Tisíckrát denně slyšíme, především v reklamě, že musíme mít vyšší spotřebu, abychom mohli mít šťastný a úspěšný život, který má smysl," vysvětluje. "Dnes nám však vědci a ekologové říkají, že tento problém je částečně svázán právě s tím, že je naše spotřeba příliš vysoká nebo nejde správným směrem," dodává. |
