náhledy
O tom, že letos byly nad Modrým dolem podmínky příznivé, svědčí i množství sněhu, které se nahromadilo na jihovýchodním úbočí Luční hory. Turisté si o tom mohou udělat představu na cestě proražené ve sněhu mezi Výrovkou a Luční boudou. Sněhová stěna tam místy má až tři metry.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
"Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderních technologií dvacet let. Poslední rok i s pomocí dronů. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory," řekl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Sníh, který letí přes hranu horského hřebene, se kumuluje právě ve vzniklé proláklině. Proto ani tak nezáleží na tom, kolik v zimě napadne sněhu, jako na proudění vzduchu.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
"Letos to tak dlouho jako v sezoně 1999/2000 nevydrží, není tak chladno. Je relativně teplo, hodně slunce a hodně do toho prší. To jsou tři hlavní faktory, které na Mapě republiky zrychlují odtávání," řekl ČTK mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Když se Mapa republiky vyrýsuje do své ideální podoby prvorepublikového Československa, má na délku až 350 metrů. Postupně odtává, jako poslední zůstává sníh, který znázorňuje střední Čechy.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Maximální hodnoty sněhu na Mapě republiky pracovníci Správy KRNAP získávají v místě, kde vznikla přirozenou cestou proláklina. V ní se při převládajícím severozápadním proudění ukládá velké množství sněhu.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Sněhová "mapa republiky" v Krkonoších.
Autor: Reprofoto