PRAHA Krátce před novou sezonou převzal v Liberci ještě jedno zajímavé ocenění za minulou pohádkovou zimu. Vítěz Světového poháru v běžeckém lyžování Lukáš Bauer (31 let) ovládl anketu zahraničních novinářů o nejlepšího lyžaře světa v severských disciplínách.
* Jak moc se těšíte na blížící se závody?
Od poloviny srpna jsem asi měsíc bojoval s pocitem hodně velké únavy. Chuť do lyžování se mi ale časem výrazně lepšila, takže už se zase těším.
* Vás lyžování v létě přestalo bavit?
Ne přímo lyžování, ale trénování. Šlo o fyzickou únavu, která se nakumulovala paradoxně asi i proto, že jsem kupodivu absolvoval kompletní tréninkový program bez zdravotních problémů. Jednalo se ale také o psychickou únavu z jistého stereotypu.
* Faktem je, že zdravotních trablů jste si v letech minulých užil víc než dost. Letos ale žádná operace, nic. Snad by se i dalo říct, že jste v této oblasti konečně vyšel ze cviku...
No, na příští dny jsem si domluvil trhání dalšího zubu moudrosti, abych dodržel stejný postup jako loni. Ale ještě uvidíme, jestli k tomu dojde...
* Nesouvisela vaše únava snad s přetrénovaností?
Můj trenér Míra Petrásek mě musel několikrát krotit, to je fakt. Nemyslím si ale, že bych byl přetrénovaný. Spíše mám zatím pocit dobře odvedené práce. Snad mi vydrží.
* Má pro lyžaře zásadní význam dlouhodobý trénink na tratích mistrovství světa?
Pokud chceme mít v únoru výhodu domácího prostředí, je potřeba tratě ve Vesci perfektně znát. V lednu tam máme naplánované asi desetidenní soustředění, takže snad poznáme, kde jsou nejzáludnější místa.
* Jenže organizátoři šampionátu budou pravděpodobně se sněhem kvůli šampionátu šetřit. Kateřina Neumannová už o vašem soustředění ví...?
Tak já především doufám, že v zimě napadne mnohem víc sněhu než před rokem a nebude se muset spoléhat jen na umělý. Trenéři samozřejmě soustředění s Kateřinou konzultovali a máme od ní přislib. Pokud ovšem nebude extrémně mírná zima.
* Můžete si coby domácí ve Vesci domluvit něco specifického, co by vám při šampionátu pomohlo?
Ideální by bylo, kdybychom měli buňky hned u stadionu a všichni ostatní pět kilometrů odsud. Ale to se nám asi nepovede zařídit. (baví se) O tyhle věci se moc nezajímám, jsou spíše na trenérech a servismanech. Je mi víceméně jedno, jak daleko budeme mít na start anebo jestli v šatně bude o jeden věšák víc nebo míň. Pro mě bude nejdůležitější postavit se na start v plné formě a pak úspěšně odzávodit.
* Cítíte se letos silnější než loni touhle dobou?
Loni jsem se necítil moc pod tlakem. Teď tlak registruju a není zrovna nejmenší.
* Při předávání novinářské ceny vás v Liberci přirovnávali k Tigeru Woodsovi. Docela slušná lichotka, ne?
To říkali kvůli tomu, že jsme byli u golfového areálu. Tohle neřeším, stejně jako třeba loňské přirovnávání k Björnu Dähliemu, s nímž mě pojil jedině počet vítězství v jednom roce. S Martinem Koukalem jsme pak na internetu našli, že Dählie ze svých 118 startů v SP stál na stupních vítězů 86krát a 46 závodů vyhrál. Tak jsem docela rád, že jsem na tohle srovnání nekývl...
* Seriál Tour de Ski, který jste předchozí zimu vyhrál, končí opět strmým stoupáním do sjezdovky Alpe Cermis. Je před dalším ročníkem pro vás dobře, anebo špatně, že jste si tuhle drsnou sjezdovku už na vlastní kůži vyzkoušel?
Snažím se si ji moc nepamatovat... (směje se) Spíše se mi ale vybavují jiné závody. A když už Alpe Cermis, tak spíše její konec. Ve vzpomínkách člověku ta nejprudší místa tak strmá nepřipadají. Ale je mi jasné, že až se v těch místech den před závodem projedu, budu se setsakramentsky divit a říkat si, že před rokem to tak prudké snad být nemohlo...
* Jaké chystáte novinky na zimu?
Na lyžařských botách budu mít svoje jméno a větu, že jsem vyhrál Světový pohár. Je to taková trochu, řekl bych, hrdost a hýčkání si svého ega... Navěky ale tenhle design mít určitě nebudu.
