OSTRAVA Ostravské dny se konaly jako bienále už popáté, na šestnácti koncertech zazněla bezmála stovka skladeb včetně třiceti světových premiér. Vlastnímu festivalu předcházely skladatelské kurzy s účastí 34 studentů, vesměs držitelů bakalářských a magisterských titulů z vyhlášených konzervatoří či univerzit 16 zemí od Argentiny, Brazílie a dokonce Kostariky až po Japonsko. Tradičně nejpočetněji byli deseti účastníky zastoupeni Američané. Zarážejícím faktem byla navzdory stipendiím pro mladé české skladatele i letos absence studentů Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění – obě domácí rezidentky jsou posluchačkami brněnské JAMU. Desetičlenný lektorský sbor přitom tvořily pod vedením iniciátora a uměleckého ředitele Ostravských dnů Petra Kotíka špičkové osobnosti současné světové hudby.
K pravidelným účastníkům – pětasedmdesátiletému průkopníkovi americké nové hudby Christianu Wolffovi (mimochodem synovi prvního nakladatele spisovatelů Franze Kafky a Franze Werfela) a známému multimediálnímu umělci, řediteli Experimental Intermedia Foundation v New Yorku Phillu Niblockovi – přibyli v tomto roce nově např. významný rakouský skladatel a profesor skladby na prestižní Vysoké hudební škole ve Štýrském Hradci Bernhard Lang a s ohledem na zvýraznění podílu počítačové techniky v hudbě naší přítomnosti známý newyorský tvůrce zvukových instalací Michael Schumacher. Díky němu mohli být studenti i příchozí odjinud svědky unikátní vícekanálové zvukové instalace v ostravské fotografické galerii Fiducia, využívající modulárních kompozičních přístupů a různých sestav reprodukčních soustav, které propojují zvuky s architekturou výstavního prostoru.
Jedinečným rysem Ostravských dnů je především provozování nových skladeb samotných studentů od prací pro sólové nástroje a různá komorní obsazení až po partitury pro velký symfonický orchestr. Na jejich provedení se podílela řada ad hoc sestav i stálých ansámblů včetně rezidenčního seskupení dnes už také ve světě známé Ostravské bandy, v jejímž lůně vzniklo z Kotíkova podnětu nové smyčcové kvarteto O. B. SQ. Mezinárodní soubor pod vedením koncertního mistra Ostravské bandy Conrada Harrise z New Yorku se hned při svém prvním vystoupení představil v sympaticky českou premiérou variační skladby mladičkého absolventa Yale University Davida Kanta, v níž byly živě hrané zvuky procesuálně upraveny počítačem na základě náhodného výběru podle matematických vzorců. Záslužné bylo v této souvislosti připomenutí tvorby otce počítačové hudby, už zesnulého Lejarena Hillera, který první skladbu s pomocí computeru vytvořil na Illinoiské univerzitě už v polovině padesátých let.
Překvapení a vrcholy Mezi přizvanými zahraničními komorními tělesy zaujal maďarský soubor bicích nástrojů Amadinda, jednak zasvěcenou interpretací novátorských skladeb Johna Cage ze čtyřicátých let, jednak uvedením jedné z posledních skladeb Györgye Ligetiho „S píšťalami, bubny a skřipkami“, vytvořené přímo pro mezzosopranistku Katalin Károlyiovou. Její zpěv i přesvědčivá herecká kreace vyvolaly zaslouženou bouři ovací. K vrcholům festivalového týdne patřila česká premiéra koncertantního díla Mortona Feldmana Flétna a housle s Janáčkovou filharmonií a sólistickým vkladem Petra Kotíka a zejména závěrečný večer. Po úvodní světové premiéře Wolffovy novinky Rapsodie pro 3 orchestry a bravurním výkonu belgického sólisty Daana Vandewalla v české premiéře Ligettiho Klavírního koncertu přinesla strhující, posluchači nadšeně aplaudovaný závěr symfonická báseň Amériques Edgarda Vareseho. S tímto klíčovým dílem veškeré moderní hudby triumfovala Janáčkova filharmonie už před osmi lety na Pražském jaru, tentokrát byl její bezprecedentní přednes ještě vystupňován nastudováním německého dirigenta Rolanda Kluttiga.
***
Nová hudba
Unikátní setkání bez hranic Ostravské dny vznikly v roce 2001, konají se každé dva roky a jde o jednu z největších akcí svého druhu na světě. Program, který je zaměřen, i když ne výhradně, na orchestrální kompozice, se skládá ze seminářů, workshopů, diskusí a individuálních setkání. Jedním z nejdůležitějších domácích jmen, respektovaných i v mezinárodním měřítku, je skladatel a dirigent Petr Kotík.
