Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Heleny Škuligové byli dva z otrávených ve vážném stavu. Česká televize uvedla, že vězni se zřejmě záměrně předávkovali léky.
„V této chvíli Vězeňská služba nemá hlášeno ani potvrzeno žádné úmrtí,“ uvedl Blanda. „Věc je v šetření,“ dodal. Podobně se vyjádřil ředitel pardubické věznice Tomáš Kubín. „Věc prověřují naše kontrolní orgány. Odsouzení jsou střeženi v civilních zdravotnických zařízeních,“ uvedl. K důvodu či příčině otrav informace neměl, protože je na dovolené na Slovensku.
Mluvčí zdravotnických záchranářů uvedla, že sanitky převezly pacienty z věznice do nemocnic v Pardubicích a Chrudimi. „Dva z nich byli ve vážném stavu, v bezvědomí, u ostatních byl stav méně závažný,“ řekla Škuligová. Událost byla záchranářům nahlášena v 16:54 jako bezvědomí. Lékař na místě zjistil hromadné předávkování léky. Vězni byli podle mluvčí ve věku 17 až 21 let.
Proti srdeční arytmii
Mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Dušan Korel potvrdil, že v pardubické nemocnici bylo několik vězňů hospitalizováno. „Lékaři pracují na jejich ošetření, k počtu osob a jejich stavu se nebudeme vyjadřovat. Informaci o jednom úmrtí nemám,“ uvedl Korel.
Podle ČT si vězni zřejmě plánovaně vzali velkou dávku léků na srdeční arytmii. Zdravotníci všem vypumpovali žaludek, dva z otrávených museli záchranáři resuscitovat. Osm vězňů bylo převezeno do pardubické nemocnice a tři do chrudimské, uvedla televize.
Nepokoje jsou neobvyklé
Okolnosti případu z Pardubic jsou zatím nejasné, ale výraznější protesty, do kterých se zapojí více odsouzených, nejsou v českých věznicích příliš obvyklé. Největší protest v historii samostatné České republiky vypukl začátkem ledna 2000 ve Vinařicích na Kladensku.
Nepokoje trvaly týden a zapojili se do nich vězni z 15 z celkem 33 věznic v Česku. Důvodem protestů, které začaly jako hladovka a přerostly v otevřený odpor proti vězeňskému řádu, byly přísnější předpisy a špatné sociální podmínky ve věznicích. Nikdo z protestujících nebyl trestně stíhán, padly jen kázeňské tresty a vězni museli uhradit škody.
V červenci 2004 pak protestovali vězni ve vinařické věznici znovu. Zhruba třetina z tisícového osazenstva odmítla přijmout stravu a začala hlasitě protestovat proti tehdejší novele zákona o výkonu trestu, která omezila odsouzeným s dluhem vůči státu možnost utratit peníze, které si ve věznici vydělají. Vězeňská služba reagovala přemístěním protestujících, hlavní organizátoři protestů pak dostali kázeňské tresty.
