PAŘÍŽ/PRAHA „Tento zločin byl dlouho přecházen mlčením,“ prohlásila Vanessa Kleinová, jejíž otec zmizel v Chile v září 1973. Bylo to v době, kdy generál Augusto Pinochet při krvavém puči sesadil tehdejšího levicového prezidenta Salvadora Allendeho. Jeho poradce a lékař 27letý Francouz Georges Klein byl v prezidentském paláci La Moneda, když ho obsadily jednotky pod vedením Pinocheta. „Odejdi z bytu i s malou a jděte k tvému otci,“ zněla poslední slova, která od Kleina slyšela jeho manželka. Poté beze stopy zmizel.
Podobný osud stihl za Pinochetovy vlády v letech 1973 až 1990 řadu dalších lidí. Většina z nich byla vězněna, mučena, popravena a nakonec pohřbena do bezejmenných hrobů. Mezi nimi byli kromě Kleina i tři další Francouzi. Jejich příbuzní dvanáct let usilovali o to, aby lidé odpovědní za zmizení jejich blízkých byli postaveni před soud. Včera se alespoň částečně dočkali zadostiučinění.
Neposlali ani svoje právníky V Paříži byl zahájen soud se čtrnácti a ve většině případů vysoce postavenými důstojníky chilské diktatury, kteří mají svůj podíl na odstranění čtveřice Francouzů v letech 1973 až 1975. Proces však probíhá bez přítomnosti obviněných. Jsou mezi nimi muži ve věku 59 až 89 let, včetně Manuela Contrerase, šéfa Pinochetovy tajné policie (DINA). Jsou jim přičítány zločiny jako únos, mučení či omezování osobní svobody. Nikoli však vraždy, neboť těla obětí nebyla nikdy nalezena. „Moc dobře vědí, že soud dneska začíná,“ uvedla podle agentury AP Sophie Thononová zastupující rodinu jedné z obětí JeanaYvesa Claudeta. Obvinění však do Francie neposlali ani svoje právníky. Také chilská ambasáda v Paříži uvedla, že není partnerem procesu, a tudíž na něj nevysílá svého zástupce. Soud, který má vyslechnout asi třicítku svědků, má tak především velký význam pro příbuzné obětí. Ty v roce 1998 podaly první stížnost k pařížskému soudu na chilskou justici za neschopnost vyšetřit zmizení čtyř francouzských mužů. Kromě Kleina se jedná o tehdy 34letého Jeana-Yvesa Claudeta a 24letého Alphonse Chanfreaua, kteří oba pracovali pro Hnutí revoluční levice (MIR), a 46letého Etienna Peslea, bývalého kněze zapojeného do pozemkové reformy.
„Když jsem byla malá, myslela jsem si, že můj otec je hrdina, který bojuje se zlými někde ve světě. Potom jsem pochopila, že ti zlí byli vojáci... Doufám, že vrazi budou odsouzeni,“ řekla francouzskému listu L' Express Vanessa Kleinová, která do Paříže přicestovala až z brazilského Ria a celý svůj život se snaží zjistit, co se jejímu otci vlastně stalo.
„Tenhle proces nebude mít pouze symbolickou hodnotu,“ citoval list Le Monde Karine Bonneauovou z Mezinárodní federace lidských práv (FIDH). „Rodiny obětí čekají, že dojde na zveřejnění pravdy o zmizení jejich blízkých. Očekávají také rozsudek úměrný závažnosti spáchaných zločinů, který by mohl být příkladem pro Chile,“ dodala. Podle oficiálních chilských dokumentů bylo za Pinochetovy vlády z politických důvodů odstraněno 3197 stoupenců levice. Další desítky tisíc byly vězněny či mučeny. Chilská justice nicméně v potírání zločinů z tohoto období postupuje velmi pomalu. O procesu, který má trvat až do 17. prosince, média píší jako o vůbec prvním, ve kterém jsou kolektivně souzeni hlavní aktéři chilské diktatury.
***
CHILSKÁ DIKTATURA
* Augusto Pinochet vládl v Chile v letech 1973 až 1990.
* Za jeho vlády bylo podle oficiálních čísel odstraněno 3197 hlavně levicových odpůrců.
* Ačkoli mu byla na sklonku života přičítána řada zločinů, zemřel v roce 2006, aniž by byl souzen.
