Za vysokou koncentraci prachu v pražských ulicích může především stále houstnoucí doprava, ale také neutuchající stavební boom.
PRAHA Hlavní město dosáhlo nelichotivého prvenství. Zdejší koncentrace prachových částic v ovzduší byla loni nejvyšší v republice - na srovnatelné úrovni jako v průmyslové Ostravě a třikrát vyšší než v Londýně. Vyplývá to z měření prováděných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
„Na konci devadesátých let prašnost v Praze poklesla díky tomu, že lidé přestávali topit tuhými palivy a přecházeli na plyn a elektřinu. Od té doby se ale prašnost opět zvedá a může za to hlavně stále narůstající automobilová doprava,“ řekl zastupitel hlavního města za ČSSD a předseda magistrátního výboru infrastruktury Miroslav Poche.
ČHMÚ měří koncentrace částic do průměru deset mikrometrů. Mnohem nebezpečnější jsou ale částice menší, do průměru 2,5 mikrometru. „Kdyby se u nás měřily koncentrace těchto menších částic, dopadla by Praha ve srovnání se západoevropskými městy ještě mnohem hůř,“ zdůraznil Poche. Právě malé částečky prachu, jež produkují především dieselové motory, jsou pro lidské zdraví mnohem nebezpečnější než větší. „Větší částice se zachytí například v nose, ale ty malé se dostávají až do plicních sklípků, narušují dýchaní a v konečném důsledku vedou i k srdečním a cévním chorobám, na které umírá v Česku nejvíce lidí,“ vysvětlil lékař a ekologický konzultant Miroslav Šuta.
Vedle dopravy podle něj pražské ulice plní dusivým prachem také stavební ruch. „Bohužel na to neexistuje žádná studie. Ale Praha stále prodělává stavební boom a prach produkují jak stavby samotné, tak těžké stavební stroje,“ tvrdí Šuta. Prach ze staveb ale na rozdíl od prašnosti způsobené automobily lze lépe regulovat. Miroslav Poche proto hodlá sestavit expertní skupinu odborníků, která by - podobně jako v Ostravě - podrobně zkoumala všechny stacionární zdroje prašnosti, jako je například ďáblická skládka komunálního odpadu.
„Všechny skládky by se měly pravidelně vlhčit a na stavbách by měli být hygienici. Pak bychom mohli u příliš prašných staveb zřídit nápravu nebo je za nadměrný prach pokutovat,“ nastínil své plány zastupitel. Prašnost způsobenou dopravou může v budoucnu snížit jen zákaz vjezdu aut do centra města.
Nejznečištěnější místa v Praze více než 70 mikrogramů na m3 Jižní spojka v Krči Magistrála u Spořilova Barrandovský most křižovatka Pražského okruhu a dálnice D 5 ve Zličíně Průmyslová (Hostivař) od 50 do 70 mikrogramů na m3 Radlická (Smíchov) Radotín (u cementárny) Uhříněves (jižně od trati na Benešov) Zbraslav (u kamenolomu) od 40 do 50 mikrogramů na m3 Praha 7 (téměř celá městská část) centrální část Smíchova Praha 6 (okolí Vítězného náměstí) letiště Ruzyně * Povolený limit znečištění ovzduší polétavými mikročásticemi je nyní 41,6 mikrogramů na metr krychlový. Asi osmdesát procent území hlavního města stanovený limit překračuje. * Menší a nebezpečnější mikročástice PM 2,5 (průměr 2,5 mikrometru), které produkují dieselové motory, se u nás na rozdíl od západní Evropy neměří.
