Tedy muž, který je dnes členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovaci. Do KSČ vstoupil již ve svých osmnácti letech. Poté co v šestadvaceti letech podepsal s StB spolupráci, mu bylo přiděleno krycí jméno Daxl.
Nejprve pracoval na tiskovém oddělení ministerstva zahraničí. V roce 1975 nastoupil jako tiskový atašé na zastupitelský úřad v Tokiu. Měl za úkol vídat se s novináři, studenty a dalšími lidmi, kteří "mají styk s čínskou problematikou".
"Rámcově byl zaměřen na úkoly týkající se obrany, vizuální rozvědky a navazování stykové základny se vztahem k Čínské lidové republice s tím, že konkrétně bude úkolován až na místě. Daxl přistupoval ke spolupráci se zájmem a zodpovědně," píše se ve spisech uložených v Archivu bezpečnostních složek, které mají LN k dispozici.
Během svého působení v Japonsku informoval StB například o třech japonských novinářích, se kterými se podle zadaných úkolů pravidelněji stýkal. "Tyto styky budou vytěžovány k problematice Japonsko – ČLR – USA a Daxl k nim opatří základní ustanovečné údaje, aby mohly být na centrále zaevidovány," píše se ve spisech.
Přestože zpočátku Kafka spolupracoval aktivně, později si již Státní bezpečnost na jeho práci začala trochu stěžovat. Podle záznamů se jim nelíbilo, že jejich agent pro ně pracuje jen tehdy, když z toho vidí nějaký prospěch pro sebe. "Období relativně dobrých výsledků skončilo poté, když Daxl zjistil, že mu nemůžeme pomoci při dosažení jeho osobních cílů – zejména prodloužení pobytu v Japonsku. Vzhledem k tomu, že si spočítal, že jedna z mála osob, která může mít vliv na prodloužení jeho pobytu, je velvyslanec, zaměřil se zcela na plnění úkolů pro něj," stěžoval si v roce 1979 Kafkův řídící pracovník.
Z Japonska se Pavel Kafka přesunul na zastupitelský úřad do Řecka. Z něj pak v roce 1986 zamířil na velvyslanectví v Bonnu. Minimálně ještě v Řecku s StB spolupracoval.
Po revoluci nastoupil do společnosti Siemens, od roku 1994 byl jejím generálním ředitelem. V této funkci skončil letos v lednu. Nyní je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Na dotazy LN o své spolupráci s StB neodpověděl.
Do Rady pro výzkum, vývoj a inovaci byl premiérem Janem Fischerem jmenován letos v květnu. Ačkoliv není rada přímo státní organizací, je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Její členy přímo schvaluje vláda a premiér, který je do funkce také jmenuje. Navíc její členové navrhují, kolik peněz budou na vědu a výzkum dostávat jednotlivé organizace a instituce. Bývalý agent StB Kafka tak bude ovlivňovat například to, kolik peněz dostane na projekty třeba Akademie věd a její Ústav pro soudobé dějiny, který zkoumá dějiny Česka a Československa po roce 1938.
Premiér Fischer ani další členové rady, kteří Kafku neznají ze Svazu průmyslu a dopravy, o jeho minulosti nevěděli. "Tuto informaci se premiér Jan Fischer dozvídá až od vás. Pavla Kafku jmenoval na základě nominace Svazu průmyslu a dopravy ČR jako odborníka se zkušeností z byznysu," řekl LN mluvčí vlády Roman Prorok. Zda bude premiér minulost Kafky řešit, ale neřekl. Dodal pouze, že minulost žádného z kandidátů na členství v poradních orgánech vlády nezkoumá, protože to zákon neukládá.
Že byl Kafka agentem? To je mi líto. Rozhovor s ministryní Kopicovou čtěte v sobotním vydání deníku
