Film Ireny Pavláskové podle scénáře Terezy Boučkové v Moskvě získal cenu mezinárodní filmové kritiky FIPRESCI, cenu Mezinárodní federace filmových klubů FICC a statutární cenu Stříbrný Georgij za nejlepší ženský herecký výkon pro Vilmu Cibulkovou. Zájem o Zemský ráj byl prý obrovský: tiskovka trvala tři hodiny a projekce v sále pro 1500 lidí byla vyprodaná. Ironické na tom je, že film začíná invazí vojsk do Československa v srpnu 1968 a pokračuje marasmem normalizace. V Rusku se tak tleskalo kritice kroků Sovětského svazu - nedlouho poté, co ruská televize po havárii polského speciálu uvedla Wajdovu Katyň...
Zemský ráj to napohled se doma příliš vlídných recenzí nedočkal. Možná za to mohlo i to, že se odvažuje sáhnout na posvátnou krávu a ukázat, že by idealističtí disidenti byli bez svých praktických manželek a milenek nejspíš dost bezradní.
Po zmíněném úspěchu v Moskvě se jednomu vybaví podobné nedávné případy českých filmů, jež došly v zahraničí většího uznání než doma. Nemusejí být úplně bezvýhradně dobré; za pozornost stojí už tím, že se snaží zkoušet věci jinak. Lištičky Miry Fornayové tuzemská kritika odepsala, probojovaly se ale do Benátek (!) a jihokorejského Pusanu. Normal Julia Ševčíka měl doma reakce dost protikladné, zabodoval nicméně v Šanghaji. Ne náhodou všechny tři tituly poběží i v sekci České filmy v Karlových Varech, což se tuzemským snímkům rozhodně nedaří automaticky. Můžete je tam dohnat i vy: začíná se už v pátek.
O autorovi| Vojtěch Rynda, redaktor LN
