„Úplný dopad byl mnohem větší, než ukazují počty potvrzených úmrtí nakažených covidem-19,“ uvádí vědci. Podle nich lze rozdíl zhruba 12 milionů mrtvých vysvětlit nedostatečným testováním v některých částech světa či ztíženým přístupem ke zdravotnictví během pandemie. V některých případech kvůli podmínkám, které se vytvořily během pandemie, lidé více umíraly na „běžné nemoci“.
Největší výkyvy v počtu úmrtí podle studie vykazují některé státy v Latinské Americe či země ve střední a východní Evropě. Naopak nejmenší rozdíly v počtu mrtvých mají Austrálie a Nový Zéland, které zavedly přísné uzávěry.
Autoři studie uvedli, že vývoj počtu úmrtí během pandemie si vyžádá další přesnější průzkumy. Ty by se měly snažit stanovit, kolik lidí zemřelo přímo v souvislosti s nákazou a kolik úmrtí nepřímo způsobila pandemie například kvůli změně návyků či přístupu k péči.
Podle Univerzity Johnse Hopkinse se během více než dvou let pandemie nákaza koronavirem prokázala ve světě u zhruba 453 milionů lidí. Zemřelo přes šest milionů nakažených.