náhledy
Prezident Erdogan při modlitbě v Hagii Sofii, která se přeměnila z muzea na mešitu.
Autor: ČTK
Chrám Hagia Sofia se stal mešitou po 86 letech.
Autor: Reuters
Lidé přijeli na páteční společnou modlitbu ze všech koutů Turecka.
Autor: Reuters
Davy se v pěti oddělených sekcích (dvou pro ženy a třech pro muže) modlily před chrámem, který se z muzea stal tento měsíc mešitou.
Autor: Reuters
Lidé přijeli i ze vzdálených koutů Turecka.
Autor: Reuters
Chrám Hagia Sofia v Istanbulu se stal opět mešitou.
Autor: Reuters
Někteří muslimové před jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa, kterou ročně navštíví několik milionů turistů, i přenocovali. Mnozí přijeli z různých koutů Turecka.
Autor: Reuters
Někteří muslimové před jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa, kterou ročně navštíví několik milionů turistů, i přenocovali. Mnozí přijeli z různých koutů Turecka.
Autor: Reuters
Lidé se modlili před mešitou, několik stovek věřících se dostalo i dovnitř.
Autor: Reuters
Chrám Hagia Sofia, který byl postaven v šestém století jako křesťanský kostel, od roku 1453 byl téměř pět set let mešitou a poté až do tohoto měsíce muzeem.
Autor: Reuters
Davy se v pěti oddělených sekcích (dvou pro ženy a třech pro muže) modlily před chrámem, který se z muzea stal tento měsíc mešitou.
Autor: Reuters
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (uprostřed), ministr turismu (vpravo) a šéf odboru pro náboženské záležitosti Ali Erbas na první velké páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia po 90. letech.
Autor: Reuters
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho žena Emine v chrámu Hagia Sofia.
Autor: Reuters
Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (na snímku) a členů jeho vlády páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech
Autor: Reuters
Istanbulský chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia) je od roku 1935 muzeem.
Autor: Reuters
Turecký prezident Erdogan se rozhodl přeměnit tuto památku světového dědictví UNESCO na mešitu.
Autor: Reuters
Změnu původně křesťanského chrámu, který byl téměř pět set let mešitou a poté 85 let muzeem, kritizoval mimo jiné nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, i řada zemí, včetně USA.
Autor: Reuters
Při modlitbách budou podle místních médií závěsy zakryty velké mozaiky zobrazující mimo jiné Pannu Marii.
Autor: Reuters
Hagia Sofia byla postavena v šestém století jako křesťanský chrám a posléze byla sídlem nejvyššího představitele řecké pravoslavné církve.
Autor: Reuters
První velká muslimská modlitba se má v chrámu Hagia Sofia konat v pátek a účastnit se jí má i prezident Erdogan, který chce podle analytiků ukázat Turecko jako velmoc islámského světa.
Autor: Reuters
Někteří muslimové uvedli, že se v chrámu Hagia Sofia modlit nebudou, protože přeměna odporuje jejich náboženskému přesvědčení.
Autor: Reuters
Snímek z června 2020, který zachycuje turisty v chrámu Hagia Sofia.
Autor: Reuters
Turecký prezident Tayyip Erdogan se svou ženou Emine Erdoganovou pózují fotografům v chrámu Boží Moudrosti.
Autor: Reuters
Večerní modlitba před chrámem.
Autor: Reuters
Stovky slavících lidí se sešly i před samotným chrámem v Istanbulu.
Autor: Reuters
Lidé se modlí před chrámem Hagia Sofia, který se po 85 letech přemění opět na mešitu.
Autor: Murad Sezer, Reuters
Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ve čtvrtek uvedl, že i v případě přeměny chrámu na mešitu zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví.
Autor: Lefteris Pitarakis, ČTK
Organizace UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje od roku 1985, vyjádřila v několika dopisech turecké vládě znepokojení ohledně plánovaných změn a vyzvala už dříve Ankaru k dialogu před jakýmkoli rozhodnutím, které by změnilo charakter památky.
Autor: Emrah Gurel, ČTK
O přeměně na mešitu uvažovala Erdoganova vláda delší dobu, podle komentátorů zřejmě s cílem zajistit si větší podporu tureckých islamistů a nacionalistů, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole.
Autor: Emrah Gurel, ČTK
Monumentální chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka.
Autor: Emrah Gurel, ČTK
Diákon pravoslavných. Po studiích molekulární biologie a genetiky na Univerzitě Karlově ho zlákala Pravoslavná bohoslovecká fakulta v Prešově. Vysvěcený diákon (jáhen) Alexandr Lukanič již tři roky pracuje jako tajemník pro vztahy s veřejností u J. V. Michala, arcibiskupa pražského, nejvyššího představitele pravoslavné církve v České republice.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA