Postupně naproti tomu roste podíl lidí, kteří opatření proti koronaviru vnímají jako neúčinná. Z červnových 11 procent se zvýšil na 32 procent v červenci a 44 procent v září. „Je zjevné, že nárůst počtu nakažených jak v ohniscích výskytu, tak celoplošně, vede k postupnému nárůstu skepse, která se již téměř vyrovnala s optimistickým hodnocením,“ uvedli autoři průzkumu.
CVVM poukázalo na to, že hodnocení účinnosti opatření souvisí s důvěrou k vládě Andreje Babiše (ANO). Z lidí, kteří vládě důvěřují, opatření považuje za účinná 64 procent. Z účastníků průzkumu, kteří vládě nevěří, se tak vyjádřilo 32 procent.
V otázce rozsahu protikoronavirových opatření ubylo v září na 60 procent lidí, kteří je hodnotí jako přiměřená. V červenci to bylo 66 procent, v červnu přes 70 procent. Příliš málo opatření bylo v září podle 23 procent dotázaných, v červnu podle méně než desetiny. Nad deseti procenty se drží podíl lidí, podle kterých je opatření příliš mnoho.
‚Je to kudla do zad.‘ Uzavření ZŠ by připravilo nemocnici o 30 procent kvalifikovaného personálu, říká lékař |
„V hodnocení (ne)srozumitelnosti zavádění opatření byla veřejnost rozdělena téměř půl na půl. Jen o několik málo procent převažuje názor, že opatření jsou srozumitelná,“ uvedlo CVVM. Srozumitelná jsou opatření podle 52 procent lidí, nesrozumitelná podle 46 procent.
Podobně zhruba stejně lidí vidí jako účinná a neúčinná opatření státu pro podporu ekonomiky zasažené omezeními kolem koronaviru. Za účinná je považuje 42 procent Čechů, nefungují podle 41 procent. Sedmnáct procent lidí uvedlo, že neví.
V průzkumu se CVVM mezi 5. a 20. zářím dotazovalo 951 lidí ve věku od 15 let.
Protiepidemická opatření vláda zavedla v březnu, kdy se koronavirus v ČR začal šířit. Rozvolňovala je od konce dubna. Po letním útlumu nemoci covid-19 se opatření začala zpřísňovat od počátku září. Důvodem jsou narůstající počty nakažených a lidí, kteří jsou s nemocí hospitalizovaní a umírají.
