Politici totiž vymýšlejí, jak splnit jeho požadavek, aby Česko získalo výjimku z Charty základních práv, která je součástí smlouvy. A podle prvních návrhů by tato výjimka mohla být vyjádřena v deklaraci, kterou by přijali na summitu prezidenti a premiéři všech států unie. Jenže tento postup Václavu Klausovi nestačí. Tedy alespoň podle jeho tajemníka Ladislava Jakla.
Jak naznačil ve včerejších Otázkách Václava Moravce, česká veřejnost potřebuje výslovné garance – tak, jak si je vyjednali Britové a Poláci, a nikoli pouze deklaraci, kterou získali Irové před opakovaným referendem. „Žádná deklarace, pouze záruky,“ uvedl Ladislav Jakl pro LN. Politická deklarace totiž nemá podle něj žádnou právní váhu. „Cesta Irska je naprosto nedostatečná, záruky pro Irsko nejsou zárukami, byla to politická deklarace ve stylu, aby se irský vlk nažral a lisabonská koza zůstala celá,“ řekl Jakl.
Jaký může být další scénář? Pokud Klaus od svého požadavku neustoupí, znamená to, že jeho dodatek k Lisabonské smlouvě budou muset ratifikovat všechny státy EU – budou jej muset schválit parlamenty a v Irsku možná i nové referendum. „Budou se nás ptát, jestli jsme nespadli z višně,“ komentoval tento scénář šéf lidovců Cyril Svoboda.
O víkendu se také rozproudily debaty o obsahu Klausova požadavku. Podle odborníků je výjimka zbytečná – prolomení Benešových dekretů prý nehrozí. „Je to mezinárodní smlouva, která neplatí retroaktivně, tak by se na Benešovy dekrety vztahovat neměla. Právně je to jasné,“ řekl bývalý ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Vladimír Balaš.
Více čtěte na straně 2
***
Politická deklarace ve stylu, aby se irský vlk nažral a lisabonská koza zůstala celá, je pro prezidenta nedostatečná
