Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Vakcína bude nejdříve za rok a půl, říká viroložka z Univerzity Karlovy. Mimořádná opatření přišla včas

Vědec z německé firmy CureVac hledá vakcínu proti koronaviru. foto: Reuters

Vakcína proti koronaviru by mohla být za rok a půl, na očkování pracují desítky laboratoří po celém světě. „První týmy začínají testovat na dobrovolnících. To znamená, že probíhají klinické zkoušky fáze I, a to v Číně a v USA. To tedy řekněme může být ukazatelem úspěšnosti,“ řekla v rozhovoru pro Lidovky.cz viroložka a vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie Univerzity Karlovy Ruth Tachezy. Vir podle ní nejspíš nikdy nevymizí ze světa, ale v Česku by ho mohlo zpomalit jaro.
  5:00

RUTH TACHEZY (55):

  • Je viroložka a vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie Univerzity Karlovy.
  • Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor molekulární biologie a genetika.
  • Vede výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu Akademie věd (BIOCEV) ve Vestci u Prahy.
  • Pracuje v Ústavu hematologie a krevní transfuse.
  • Je vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry.
  • Absolvovala několik zahraničních stáží, například ve Finsku či USA.

Lidovky.cz: Kdy si myslíte, že bude dostupná vakcína proti koronaviru?
Realistické odhady na uvedení vakcíny pro užití pro plošné očkování je rok a půl až dva roky.

Lidovky.cz: Jak těžké je vakcínu vyvinout?
Obtížnost vyvinutí vakcíny záleží na vlastnostech viru. Pro některé viry, přes dlouhé a intenzivní úsilí, se to dosud nepodařilo, třeba pro HIV. Ovšem pro řadu virů máme velmi účinné očkování a je to jistě jedním z nejvýznamnějších počinů pro obranu lidstva proti těmto infekčním původcům.

Lidovky.cz: Může se stát, že se proti koronaviru nevyvine očkování třeba jako u HIV?
Já bych řekla, že se vyvine. Věřím tomu.

Lidovky.cz: Kde všude po světě se na vakcíně pracuje a kde podle vás nejúspěšněji?
Již třináct dní po uveřejnění sekvence genomu nového viru dostaly tři firmy od americké nadace CEPI, která globálně financuje a koordinuje vývoj vakcín proti nově objeveným infekčním nemocem, celkem dvanáct a půl milionů dolarů na vývoj vakcín proti koronaviru. Nyní je subjektů pracujících na vývoji vakcíny již mnohem více, deník The Guardian publikoval číslo 35 akademických a firemních týmů, které na vývoji vakcíny pracují. První týmy začínají testovat na dobrovolnících. To znamená, že probíhají klinické zkoušky fáze I, a to v Číně a v USA. To tedy řekněme může být ukazatelem úspěšnosti, neboť vakcíny už dospěly k této fázi testování, ale může se ukázat, že nejsou účinné a jiné je mohou předběhnout.

Viroložka a vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie Univerzity Karlovy Ruth Tachezy.

Lidovky.cz: Do Česka již dorazil experimentální lék remdesivir proti nemoci Covid-19 a v úterý ho poprvé podali pacientovi v kritickém stavu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Věříte v jeho úspěšnost?
Řekla bych, že v to doufám. Víme, že byl v testech úspěšný při léčbě Eboly a u několika pacientů s Covid -19 zmírnil průběh, možná i zabránil úmrtí, ale zatím to jsou jen anekdotické případy. Obávám se, že podání léku pacientovi v již pokročilém stádiu nemusí mít takový efekt. Možná ale bude lék účinný, pokud bude podán při začátku klinických příznaků, podobně jako antivirotikum oseltamivir u chřipky.

Lidovky.cz: Proti nemoci Covid-19 prozatím neexistuje účinný lék. Lékaři ale pacientům podávají třeba vysoké dávky vitaminu C či léky proti HIV. Jak účinné mohou v léčbě být?
To jsou preparáty, které brání vstupu viru do buňky. Nejsem si zcela jistá, zda vitamin C v léčbě zabírá. To nevím. Já se určitě přikláním k užívání hydrochinolinu, který se používá na léčbu malárie. Zdá se, že by mohl pomoct. Má to své opodstatnění, protože umí účinně působit na imunitní systém.

Lidovky.cz: A co přípravek proti HIV?
Přípravek proti HIV není jedna látka, je to směs několika látek v jedné tabletě. Májí trojí účinek - brání vstupu viru do buňky, brání množení viru v buňce a brání uvolnění viru z buňky. Takže to je kombinace třech preparátů, které působí na různých úrovních a v kombinaci jsou velmi účinné.

Lidovky.cz: Prozatím se v Česku vyléčilo deset pacientů. Není to málo?
Čísla těch, kteří zemřou a kteří se vyléčí, mají zpoždění za počtem nakažených. Inkubační doba může být až čtrnáct dní. Po nakažení se u mírných příznaků odhaduje vyléčení za jeden až dva týdny, tedy tři týdny po expozici a u vážných příznaků za šest a více týdnů, tedy osm a více týdnů po expozici.

Lidovky.cz: Takže vlna vyléčených se dá teprve očekávat?
Určitě. Vyléčení logicky přichází se zpožděním. Napřed vidíte nakažené, pak vážné případy a pak se zpožděním vyléčené. Samozřejmě záleží na zdravotním stavu infikovaného.

Lidovky.cz: Jaká je nyní úmrtnost na koronavirus?
Číslo odhadované WHO na základě dostupných dat je tři až čtyři procenta, ale má to dvě „ale“.

Lidovky.cz: Jaká?
Jednak, jak už bylo mnohokrát zmiňované, je toto číslo jen odhad ve chvíli, kdy nevíme, kolik lidí je skutečně infikovaných. Záleží, jestli počítáte číslo ze všech infikovaných, včetně těch, kteří nemají symptomy, nebo z těch, kteří vyvinou příznaky, případně mají laboratorně potvrzenou infekci. Protože nemáme zatím v žádné zemi celoplošné testování, nevíme tedy přesně, kdo je a kdo není infikovaný. Z tohoto pohledu by tedy toto číslo mohlo být nakonec i nižší, právě proto, že se stále zdá, že valná většina jedinců má mírné nebo žádné příznaky.

Kartičky imunity a domácí testy. Epidemiolog, který se podílel na vymýcení neštovic, vysvětluje, co čeká svět

Na druhou stranu, pokud počítáme počet případů, tedy pacienty s příznaky, a úmrtí ve stejný čas, také to není přesné. Průměrná doba od objevení se příznaků a nutností hospitalizace na jednotce intenzivní péče je deset dní a průměrná doba od prvních příznaků do úmrtí je dva až osm týdnů. Proto je asi lepší počítat případy s potvrzenou infekcí čtrnáct dní před datem, k němuž vztahujeme počet zemřelých. V britském vědeckém časopisu Lancet Baud uvádějí, že za použití výše zmíněného modelu vypočetli mortalitu v Číně 5,6 % a mimo Čínu 15,2 %.

Lidovky.cz: Pamatujete za svou kariéru podobně nebezpečný vir? V jak moc mimořádné situaci se nacházíme?
Za mé kariéry z humánních virů samozřejmě HIV, SARS, MERS, kmeny ptačí chřipky, přenesené na lidi s vysokou smrtností či Ebolu. U nového typu koronaviru je však kombinace dvou nebezpečných vlastností a sice lehkého přenosu a tedy šíření, a relativně vysoké mortality. Také si tato pandemie jako první v novém tisíciletí vyžádala celosvětově opatření, která nemají precedens. Takže z tohoto hlediska jde o velmi mimořádnou situaci.

Lidovky.cz: Česká vláda zavedla poměrně přísná celorepubliková opatření, aby zamezila šíření viru. Bylo to podle vás na místě? Jak účinná jsou tato mimořádná opatření?
Ano, naprosto na místě. Myslím si, že byla zavedena i včas, když vezmeme v úvahu rychlý vývoj situace, která zde nikdy nebyla. Jestli byla tato opatření dostačující ukáží další dny, ale zdá se mi, že nárůst případů je relativně pozvolný oproti prvním dnům, tak možná je to jakýsi náznak, že se cosi povedlo. Je však brzo to tvrdit s určitostí.

Lidovky.cz: Po Velikonocích má v Česku začít platit inteligentní karanténa, která elektronicky zmapuje, kde všude se nakažený vyskytoval. Plošné omezení pohybu všech obyvatel by se mělo postupně uvolňovat a do izolace by měli být umístěni jen ti, kteří přišli do kontaktu s nakaženým. Co říkáte na toto řešení? Je reálné?
Pokud se podaří nastartovat aktivitu akademické pomoci a bude dostatečné zásobení materiálem na testování a pokud bude kapacita na spolehlivé dohledávání kontaktů a lidé v izolaci budou ukáznění, doufám, že ano.

Lidovky.cz: Je možné, že vir zcela vymizí ze světa?
To by bylo troufalé říkat s jistotou. Já si myslím, že spíše ne. S dalším promořováním populace však může jeho dopad být méně viditelný. Budeme jistě mít léčbu a vakcínu.

Lidovky.cz: Zpomalí jaro a nastávající teplejší počasí šíření koronaviru v populaci?
Můžeme doufat v určité omezení šíření. Pokud se podaří přerušit řetězcové šíření a lokalizovat nákazu do dostatečně izolovaných klastrů, mohla by změna počasí zabránit opětovnému snadnému šíření.

Jak operuje koronavirus. Plíce přestávají dodávat kyslík, organismus se rozpadá jako domino, popisují vědci

Lidovky.cz: Může se koronavirus přenést z člověka na zvíře?
Pokud vím, takový případ byl publikovaný z Honkongu. Nevím, jestli jich bylo více. Na základě analýzy struktury vstupní brány viru do buněk, vědci predikovali teoretickou možnost přenosu tohoto viru na některé druhy zvířat, ale na jednoznačné tvrzení je příliš brzo.

Lidovky.cz: Rychlotesty z Číny mají podle některých hygieniků chybovost až osmdesát procent. Jak je to vůbec možné?
Rychlotesty obecně jsou více chybové, to všichni vědí. Na druhou stranu rychlost má v určitých situacích samozřejmě své výhody. Pokud jsou testy detekující protilátky srovnávané s testy detekujícími virus či jeho části, je to pochopitelné. Protilátky vznikají vždy se zpožděním a také nemusí vzniknout u každého jedince, který se s nákazou setkal, například v případě nákazy nízkou dávkou viru.

Lidovky.cz:Běžné testy v odběrových místech a nemocnicích trvají poměrně dlouho. V čem je testování tak náročné?
Mně tři až šest hodin dlouho nepřijde. Pokud je to déle, je to důsledek zahlcení systému, stejně jako v případě lékařů, nemocnic. Nyní je to i důsledek chybějících testovacích setů a složek, částečně i chybějících lidských sil. Na takovouto situaci nikdo nebyl a nemohl být připravený. Pokud by laboratoře byly vybavené roky, aby takovouto mimořádnou situaci zvládly, byly by obviněné z neekonomického hospodaření. Nelze se zásobit kity, mají svou expiraci. Kdyby podobná epidemie byla jen v Evropě, bylo by zásobení bez problému z obou světových stran. Ale zásoby v Asii vyčerpala Čína, americká strana teď potřebuje své zásoby pro své občany a my se nacházíme v Evropě na rozhraní.

Lidovky.cz: Jak složitý proces tedy testování je? 
Velmi. Práce v laboratoři s takto infekčním materiálem a ještě k tomu s virem, jehož genom je velmi křehký, potřebuje velkou disciplínu soustředění a neuvěřitelnou logistiku. Nemůže to dělat každý, je to skutečně náročné. Potřebujete týmy deseti až dvaceti lidí na každý den, navíc by se měla dodržovat karanténní opatření, střídání týmů. Důležité je testovat především pacienty a nemocniční týmy, teprve pak bezpříznakové jedince. Jistě se vše rozběhne a systém zvládne velké objemy testování, ale nelze toto zrychlit na úkor kvality. Do té doby by spíše měli lidé počkat, nepanikařit, nesdružovat se.

Velký manuál ke koronaviru od expertů z Bulovky: co víme, proč zůstat doma a jak se ochránit

Lidovky.cz: Podle náměstka Prymuly se virus udrží na plastu až 48 hod. Je vhodné nosit mimo domov rukavice?
Pokud jedu do práce městskou hromadnou dopravou, ano vzala bych si rukavice. Musíme si ale uvědomit, co s nimi udělat až je budete odkládat. Jsou potenciálně infekční. Je též třeba se hlídat, že si nesaháte v rukavicích na obličej. V obchodě je to obtížné, natřela bych si ruce desinfekcí před vstupem do obchodu a též poté co nakoupím. Se zbožím bych zacházela tak, že to, co nelze pečlivě omýt, oškrabat a uvařit bych rozbalila, obal vyhodila a umyla si pečlivě ruce. Nyní si myji a desinfikuji ruce tak často, že mám pocit, že z nich po pandemii moc nezbyde.

Lidovky.cz: Co byste obecně Čechům doporučovala? Jak se mají chovat?
Myslím, že je to náročné pro všechny lidi. Situace, kterou jsme byli zvyklí sledovat v thrillerech, teď zažíváme. Navíc to nebezpečí není vidět, takže s tím, jak je člověk unavený, stresovaný asi i může přijít vztek, kdy člověk přestane být tak pečlivý ostražitý. Ale co já vidím v Praze a okolí, přijde mi, že se lidi chovají převážně velmi zodpovědně. Nevycházejí zbytečně, nosí roušky, rukavice, používají zásilkové služby, platí kartami, desinfikují klíčové body na pracovištích. Samozřejmě alarmující bylo číslo lidí, kteří po návratu z ohniska epidemie nedodrželi karanténu, ale věřím, že část byla na vrub půjčených platebních karet. Na druhou stranu já jsem nyní stále v práci a jezdím autem brzo ráno do práce, v noci z práce, takže úplně objektivně to posoudit nemůžu. Jak je to mimo Prahu nevím.