Lidovky.cz: Jak daleko jsme po oznámení firmy Pfizer k reálnému nasazení vakcíny?
K tomu bude potřeba ještě provést hodně věcí. Nejdříve musí vakcínu povolit Evropská léková agentura, na tomto základě to pak povolí i Státní úřad pro kontrolu léčiv. Nicméně vakcínu je nutné udržovat při –80 °C, což přidává na logistické náročnosti. Stačí se podívat na počty v rámci České republiky. Vláda chce očkovat 2,5 až 3 milionů lidí.
Slibná vakcína už má nakreslenou trasu do Česka. Kdo a jak se bude očkovat? |
Pokud by to měli dělat praktičtí lékaři, kteří očkují běžně, tak těch máme něco přes pět tisíc. Část z nich navíc může očkování ve své ordinaci odmítnout. Každý by tak musel naočkovat pět set až šest set lidí. Jenže tihle lidé musejí zároveň dostat po třiceti dnech i druhou dávku vakcíny, aby byla účinná. Navíc je nutné, aby pacient po očkování ještě zhruba 30 minut v ordinaci počkal, což při tak velkých počtech nebude možné.
Je nutné, aby vláda s nějakým vakcinačním plánem přišla a začala o tom všechny informovat. Navíc jelikož je nutné skladovat vakcínu za pomocí suchého ledu, který vysublimuje za 24 hodin, bude potřeba buď vozit každý den dodávky suchého ledu, nebo koupit na všechna vakcinační místa mrazák, který zvládne držet teplotu na minus osmdesáti. Nejlevnější stojí hodně přes sto tisíc korun. Zkrátka je před námi řada logistických otazníků. Vím z praxe, jaký problém je naočkovat za den jen třicet lidí.
  |
Lidovky.cz: Zřejmě nedostaneme v prvních dodávkách dost vakcíny na pokrytí všech rizikových skupin najednou. Které bychom měli podle vás preferovat?
To je úplně jasné, stačí pohled do statistik. Z těch vyplývá, že lidé starší 65 let, jichž je v české populaci sedmnáct procent, přispívají k 70 procentům všech úmrtí na covid. A to jsou data před tím, než jich tu během čtrnácti dnů zemřelo tři tisíce. Druhá skupina jsou domovy důchodců a pečovatelské domy, které obsahují asi jedno procento populace, tedy zhruba 100 tisíc lidí. Toto jedno procento přispívá k úmrtím hned ze čtvrtiny.
Z toho vyplývá, že naočkujete-li těchto zhruba 18 procent populace, zamezíte 94 procentům všech úmrtí. A epidemie přestane být problémem. Že tu pár lidí onemocní, už nebude nikoho štvát. Problémem je, že lidé umírají. A ministerstvo zdravotnictví je bohužel nechává umírat dál, aniž by se na ně skutečně zaměřilo.
Lidovky.cz: Jaké jsou vlastně mezi těmi současnými vakcínami, třeba od společnosti AstraZeneca nebo Pfizer, rozdíly? Je to nakonec podobná látka u všech?
Není, je to úplně něco jiného. Ale ve výsledku, pokud to má být vakcína úspěšná, musí stimulovat především buněčnou imunitní odpověď. A až poté protilátky. Už pak nezáleží na tom, zda je to vakcína na bázi messengerové ribonukleové kyseliny, nebo vektorová vakcína. Obojí vede k tomu, že označí buňky napadené koronavirem, a organismus si tak může vytvořit patřičnou imunitní odpověď.
Lidovky.cz: Při epidemiologických analýzách se často objevuje faktor dětí. Jak je to u vakcín? Je potřeba ji zajišťovat v této fázi i pro ně?
Není. Průběh je u nich velmi mírný. Podívejme se třeba na nejúspěšnější stát v boji s covidem, což je dnes Singapur. Tam dokonce z testování vyňali všechny mladší třinácti let, nechtěli to v této skupině ani zjišťovat. U nás se do nemocnic vozí nemluvňata, dělají se jim stěry a říká se, jak je to dobré. Přitom to nemá cenu. Počty těžkých průběhů jsou naprosto minimální. Počty úmrtí jsou ještě menší. Třeba ve Spojených státech, myslím, zemřelo do této chvíle jen několik desítek lidí do dvaceti let. Z toho byly tři čtvrtiny lidí obézní cukrovkáři.
Česko by rádo získalo dva miliony dávek vakcíny od Pfizeru, řekl Blatný. Další tři miliony zajistí AstraZeneca |
Narážíme na zásadní mýlku epidemiologických opatření. Ta nemají mířit na ty, kteří jsou vůči viru jen vnímaví, ale na ty, kteří jsou jím ještě navíc přímo ohroženi. Pokud to tedy dětem nic nedělá, ať u nich onemocnění klidně vznikne. Zamezit musíte hlavně onemocnění těch starších. Nabídnout jim rychlejší trasování i testování. To je zásadní problém, zbytek můžeme nechat běžet.
