130 let
Tomáš Halík.

Tomáš Halík. | foto: MAFRA - Jan ZátorskýČeská pozice

Doporučujeme

Válka mezi kardinálem Dukou a Halíkem kvůli pochodu homosexuálů? Nesmysl

Česko
  •   12:00
PRAHA - Tak jako v minulosti, se i ­letos uprostřed léta koná v Praze průvod hrdosti – pochod homosexuálů zvaný Prague Pride. A jako obvykle panují kolem této akce rozjitřené emoce. V době, kdy byl prezidentem ostrý kritik pochodu Václav Klaus, probíhaly přestřelky hlavně mezi politiky.

Deník Právo v úterý informoval, že tentokrát se střety přenesly mezi české duchovní špičky: kardinála Dominika Duku a kněze Tomáše Halíka. Interpretovat ale výměnu názorů ve věci Prague Pride jako konflikt uvnitř katolické církve je nesprávné. Mezi pražským arcibiskupem a populárním pražským farářem panuje „duchovní diplomacie“, určitý politický pakt a smír, ze kterého obě strany dlouhodobě těží.

Pražskému arcibiskupovi, podle jeho oficiálního vyjádření, vadí „první oficiální účast pražské katolické farnosti na festivalu homosexuálů“.

Půda pro diskusi

Konkrétně jde o diskusi na půdě Halíkovy farnosti o šikaně v církvi a mimo ni. Střetnout se mají pedagog specializující se na teologickou etiku Jaroslav Lorman a ­americká řeholnice Jeannine Gramicková. „Podle mého názoru není šťastné, když se tato problematika v církvi otevírá právě v­souvislosti s tzv. pochodem hrdosti, protože převážná část účastníků nejsou věřící a není jejich záměrem řešit vztah k církvi. Nedomnívám se, že by v naší zemi byli lidé s touto sexuální orientací diskriminováni,“ napsal dále Duka.

Vyjádření kněze Tomáše Halíka

Zprávy o údajném sporu mezi kardinálem Dukou a pražskou Akademickou farností jsou zcela nepodložené.  Akademická farnost nemá nic nic společného s tzv. "pochodem hrdosti", k němuž jsem se osobně  už před 4 lety v médiích kriticky vyjádřil v podobném duchu jako nyní kardinál Duka. Domnívám se, že podobné akce mají smysl v Rusku, kde jsou homosexuálové předmětem pronásledování, ale stěží u nás, kde je nikdo nepronásleduje. Pokud vládnou v některých kruzích (bohužel i ultrakonzervativně křesťanských) vůči homosexuálům předsudky, pak je třeba je překonávat asi jinými způsoby, než jsou pouliční akce - např. formou klidné a věcné diskuse. 

 Já sám jsem jako zpovědník ve své pastorační praxi měl možnost se důvěrně seznámit s problémy těchto našich bližních a plně souhlasím s větou papeže Františka: "Když je někdo gay a má dobrou vůli, kdo  jsem já, abych ho soudil?"  Katolická církev učí, že se má k gayům a lesbám přistupovat s plným respektem a porozuměním, trvá však na tom, že svátostné manželství v katolické církvi mohou uzavřít pouze muž a žena a s tím zcela souhlasím.  

Naše akademická farnost vyhověla žádosti poskytnout v rámci diskusních večerů  prostor pro debatu dr. Jaroslava Lormana s americkou řeholnicí Sr. Jeannine Gramick, která se dlouhodobě věnovala práci s homosexuálně orientovanými věřícími.  Bylo mi nyní sděleno, že sestře Sestra Jeannine církevní představitelé pastorační činnost s G+L osobami zakázali, u nás však sr. Jeannine Gramick    žádnou činnost s G+L osobami  vykonávat nebude,  byla pozvána k debatě - a navíc nikoliv o homosexualitě, nýbrž na téma šikany v církvi i ve společnosti. V rámci akademických diskusí, v nichž dáváme možnost akademické veřejnosti, jíž je naše farnost určena, si samostatně udělat kvalifikovaný názor na řadu dnes v církvi živě diskutovaných otázek, vítáme pokojný vícehlas. Naplňujeme tím i výzvu papeže Františka, aby před nadcházející biskupskou synodou probíhala v církvi svobodná a široká diskuse a i tato debata má vyústit ve společnou modlitbu za oběti veškerého šikanování.“

Akademická farnost Praha, která sídlí v kostele Nejsvětějšího Salvátora, se podle slov Halíka do průvodu hrdosti ale nijak nezapojila a pouze poskytla prostor pro diskusi, která ostatně v obecné rovině představuje jeden ze základních pilířů filozofie farnosti.

„Zprávy o údajném sporu mezi kardinálem Dukou a pražskou akademickou farností jsou zcela nepodložené. Akademická farnost nemá nic společného s takzvaným pochodem hrdosti, k němuž jsem se osobně už před čtyřmi lety v médiích kriticky vyjádřil v podobném duchu jako nyní kardinál Duka,“ napsal LN Halík. Dodal, že podobné akce mají smysl například v Rusku, kde jsou homosexuálové předmětem pronásledování.

„Avšak stěží u nás, kde je nikdo nepronásleduje. Pokud vládnou v některých kruzích (bohužel i ultrakonzervativně křesťanských) vůči homosexuálům předsudky, pak je třeba je překonávat asi jinými způsoby, než jsou pouliční akce – například formou klidné a věcné diskuse,“ dodal kněz.

Duchovní diplomacie

Zpravodajský web České televize ČT24 v úterý o záležitosti referoval v článku nazvaném Rozepře mezi katolíky. Halík podpořil Prague Pride, Duka je proti. Ve skutečnosti je situace ale daleko klidnější.

Halík s Dukou se znají přes čtyřicet let, blízko si byli zejména v­ době disentu. Vazby nepolevily ani po pádu komunistického režimu, byť názorově se tito duchovní liší. Halík patří k progresivnímu a­ liberálnějšímu křídlu církve, které dnes reprezentuje papež František, arcibiskup Duka je naopak zastáncem konzervativnějšího přístupu. Vzájemně se však respektují. 

Halík je hlavní tváří v současnosti asi nejprogresivnější a ­nejdynamičtější české farnosti, která každý druhý rok přivede ke křtu kolem 80 lidí. Duka ví, že by nebylo strategické si věřící od Salvátora proti sobě poštvat.

Halík zase potřebuje, aby katolická centrála jeho „svobodnou“ farnost nekontrolovala a nechala místním kněžím volný prostor.

Z toho důvodu s Dukou udržuje Halík více než korektní vztahy – když například před dvěma lety na Bílé Hoře probíhala diskuse nad vizemi salvátorské farnosti, pražský arcibiskup byl přizván.

V době, kdy prezidentskou funkci zastával Václav Klaus, mezi Hradem a Halíkem probíhaly ostré spory. Kněz Dukovi občas vyčítal, že s exprezidentem je až příliš nablízko, nikdy se však spor nevyhrotil. Podobně je tomu i nyní, kdy kardinál zvedl na Halíka ukazováček v případu Prague Pride. Dále však konflikt nezajde, neboť Duka i Halík se politicky uvnitř církve potřebují.

Autor: Ondřej Koutník
  • Vybrali jsme pro Vás