Evropská komise navrhuje zemím evropského bloku před prosincovým summitem EU dvě varianty finanční podpory Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jednou je půjčka od Evropské unie, financovaná z unijního rozpočtu, což by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států.
Druhou možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU, tedy zejména v Belgii, ale také v Lucembursku. Reparační půjčku by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.
Souhlasíte, že by se Česko mělo podílet na zárukách Ukrajině zhruba 90 miliardami korun?
Druhou variantu prosazuje například německý kancléř Friedrich Merz, důrazně proti se ovšem staví belgický premiér, jehož vláda má obavy z možných důsledků takového postupu. Moskva návrh označuje za zabavení či rovnou krádež ruského majetku.
De Wever mimo jiné žádá po ostatních zemí EU záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Velikost podílu by se přitom rozpočetla podle hrubého národního důchodu (GNI) jednotlivých zemí. V případě celkové částky 210 miliard eur by to podle listu Politico pro Česko znamenalo přibližně 3,7 miliardy eur (89,6 miliardy Kč).
„To si neumím představit, že bych podpořil. A (...) neznám detaily. My musíme připravit nový rozpočet. U nás chybí peníze v mnoha oblastech. (...) My musíme zajistit peníze pro Českou republiku. Finanční pomoc Ukrajině však musí být provázána s jasným plánem, jak bude konečně mír nebo příměří. Tyto informace zatím nemáme, dozvíme se je příští týden,“ řekl designovaný premiér.
„Budeme to řešit na vládě v úterý, kde dostaneme návrh pozic od jednotlivých resortů, a samozřejmě to budeme řešit i v koaličním formátu,“ uvedl také Babiš k otázce financování Ukrajiny.
Babiš se v Bruselu sešel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR na sociální síti Instagram uvedla, že ji těší, že první zahraniční cesta premiéra směřovala do Evropských institucí. Babiš nicméně upřesnil, že se jednalo o pracovní cestu.
„Podle mě by se tato témata měla řešit na Evropské radě, když jsou její součástí i Merz a Macron, abychom věděli, jaká je strategie Evropy. Nemám problém se k těm jednáním připojit, jen zatím neznám o čem jednají,“ upřesnil Babiš.
Nejsem v klubu s Orbánem a Ficem
Babiš v Bruselu odmítl, že by byl v určitém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Časté tvrzení zahraničních médií o určitém „problémovém klubu států“, do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy.
Babiš uvedl, že například před dvěma dny hovořil s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a domluvili se, že se zúčastní takzvané migrační snídaně. Na té jsou zástupci států s podobnými postoji k řešení nelegální migrace a koná se vždy ráno před summitem EU.
Babiš také řekl, že na první státní návštěvu jako předseda vlády zamíří na Slovensko osmého ledna. „Setkám se s prezidentem (pozn. red. Peterem Pellegrinim) i s panem premiérem (Robertem Ficem, pozn. red.) a možná dalšími slovenskými politiky,“ sdělil.
Žádost Česka o peníze z obranného fondu SAFE
Po jednání v Bruselu Babiš novinářům sdělil, že nechápe, proč Česko požádalo z obranného fondu SAFE o nejnižší částku. Hovořil o ve čtvrtek během své schůzky s předsedkyní Evropské komise. Podle svých slov Ursulu von der Leyenovou požádal, zda by Česko dodatečně nemohlo požádat o větší částku.
Nový finanční nástroj Evropské unie SAFE umožní díky objemu 150 miliard eur (přes 3,6 bilionu Kč) půjčky na vojenské vybavení. O půjčku na základě pevných lhůt požádalo 19 zemí včetně Česka.
Státy musely do neděle 30. listopadu předložit Evropské komisi plány s konkrétními projekty, tedy určit, za co chtějí peníze utratit a s kým budou spolupracovat, do ledna je pak unijní exekutiva posoudí a v případě jejího souhlasu by dohoda o půjčce měla být hotova v březnu příštího roku.
Česko podle českého ministerstva obrany poslalo komisi plán na využití až dvou miliard eur (až 52 miliard Kč) z půjčky programu SAFE, a to na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11.
„Oceňuji, že se panu premiérovi Babišovi půjčka SAFE líbí, z jeho předvolební rétoriky, kdy kritizoval nákup tanků ‚na dluh‘, jsem měla opačný dojem,“ sdělila v reakci na Babišovo vyjádření končící ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Každopádně ministerstvo obrany vycházelo při návrhu projektů z podmínek ministerstva financí,“ dodala.
O největší částku požádalo Polsko, které by chtělo získat 43,7 miliardy eur (více než jeden bilion Kč).
„Mluvili jsme hlavně o programu SAFE, kde jsem nepochopil, proč Česká republika požádala o nejnižší částku. Je to velká škoda, protože tento program je velice dobrý,“ uvedl Babiš.
„Požádal jsem paní předsedkyni Evropské komise, zda bychom nemohli, pokud některé země neuspějí v programech, požádat ještě dodatečně o větší částku. Myslím, že je to důležité,“ dodal.
Evropská komise nyní jednotlivé národní plány vyhodnocuje, již dříve ale zveřejnila údaje, kolik financí by zemím mohlo být na základě jejich předběžného zájmu přiděleno.
Pro Česko to jsou zmíněné zhruba dvě miliardy eur a v pomyslném žebříčku zemí 13. místo. O ještě méně peněz požádalo Chorvatsko, Kypr, Finsko, Španělsko, Řecko a Dánsko.
Naopak nejvíce peněz žádá výše zmíněné Polsko, po němž následují Rumunsko, Francie, Maďarsko či Itálie. Dále více peněz než ČR žádají i Belgie, Litva, Portugalsko, Lotyšsko, Bulharsko, Estonsko a Slovensko, které požádalo o 2,3 miliardy eur.
