Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora -2 °C zataženo Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Exministryně Válková se měla podílet na šikaně disidentů a napsat článek s Urválkem. Lež a pomluva, reaguje

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) se bude bránit soudní cestou kvůli článku webu Info.cz, podle kterého na přelomu 70. a 80. let hájila zákony namířené proti disidentům, uvedla Válková ve čtvrtek. Už předtím označila na svém facebooku tvrzení, že se podílela na šikaně disidentů, za absolutní a urážlivou lež.

Premiér Andrej Babiš (ANO) deníku Právo řekl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná a musí je vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout svoji kandidaturu na veřejnou ochránkyni práv. Na ni ji Sněmovně v prosinci navrhl prezident Miloš Zeman.

Server Info.cz zveřejnil články, v nichž Válková popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů Válková obhajovala institut ochranného dohledu, který často sloužil i k perzekuci politických odpůrců režimu. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou.

„Je to útok na mě jako na odborníka. A budu se bránit právní cestou. Budu to konzultovat s odborníky, kteří jsou specializovaní na ochranu osobnosti,“ napsala Válková. „To, co bylo publikováno, je nejen lež a pomluva, ale současně to svědčí o nekompetentnosti. Ochranný dohled zakotvený v zákoně od roku 1973 byl určený jako opatření, kterým se kontrolovali pachatelé závažné násilné a sexuální kriminality, recidivisté. Jeho účinnost se sledovala výzkumem. A na tom výzkumu jsem se podílela. Právě o tom výzkumu pachatelů obecné kriminality jsem publikovala odborný text, který byl dnes zveřejněn a překroucen zcela lživě ve snaze mě absolutně diskreditovat,“ uvedla Válková. 

„Byly to pouze ryze odborné práce, za které se nestydím. Poznatky z nich jsme použili i po roce 1990 při koncepci humanizace trestní justice,“ poznamenala. „O tom, že byl ten samotný institut ochranného dohledu zneužíván, jsme se dozvěděli po roce 1990. Tenkrát se o tom nemluvilo a nesledovalo se to,“ dodala.

„Pokud jde o jméno prokurátora Urválka, na tomto výzkumném pracovišti pracovaly desítky lidí, publikovala jsem s mnohými z nich a jen těžko jsem se tomu mohla vyhnout. O žádnou politiku nešlo. Já jsem s ním přišla do styku jen několikrát při zpracování odborných textů,“ doplnila. Dříve ovšem uvedla, že vůbec netušila, kdo byl Urválek.

Válková Deníku N řekla, že institut ochranného dohledu byl politicky zneužit. Nevěděla, že opatření je využíváno proti disidentům. „My jsme zkoumali, jaký dopad to bude mít v případě těžkých recidivistů. Navíc jsem vůbec netušila, kdo je Urválek. Ano, teď po roce 1989 to víme všichni,“ řekla serveru. Ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR, kde Válková tehdy pracovala, s Urválkem pracovalo víc lidí, dodala. Později bývalá ministryně spravedlnosti Válková uvedla, že se bude bránit soudní cestou.

Babiš v reakci pro Právo uvedl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná, musí je podle něj vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout kandidaturu na ombudsmanku, nebo se vzdát pozice zmocněnkyně pro lidská práva.

„Pro mě je to nová informace, já jsem to nevěděl, nebylo to veřejně známo v době, kdy paní Válková byla ministryní spravedlnosti. Teď je asi čas, aby se vyjádřila ona,“ řekl Hamáček. „Je to něco, co mě znepokojuje, protože jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů a určitě to neprospěje image úřadu. Ale nechci nikoho soudit bez toho, že bych mu dal šanci situaci vysvětlit. Očekávám, že paní profesorka se k tomu vyjádří, až poté budeme moci zaujímat nějaká stanoviska,“ doplnil vicepremiér po čtvrtečním obědě s prezidentem Milošem Zemanem, který Válkovou v polovině prosince navrhl Sněmovně na místo veřejné ochránkyně práv.

„To, že Helena Válková zastává funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a oznamuje kandidaturu do funkce veřejné ochránkyně práv, je ve světle informací o jejím působení před rokem 1989 skandální. Je výsměchem všem odpůrcům a obětem komunistického režimu v naší zemi. Zároveň jde o další mimořádné selhání premiéra i prezidenta, kteří ji podporují,“ uvedla v tiskovém komentáři poslankyně ODS Miroslava Němcová.

„Pokud se potvrdí, že Helena Válková šikanovala disidenty a spolupracovala s prokurátorem, který má podíl na vraždě Milady Horákové, je na místě vyvození odpovědnosti. Její kandidatura na ombudsmanku a funkce zmocněnkyně vlády pro lidská práva, je výsměchem všem slušným lidem,“ uvedla na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

To, že je Válková zmocněnkyní pro lidská práva a uchází se o místo ombudsmanky, je podle poslankyně ODS Miroslavy Němcové skandální. Považuje to za výsměch odpůrcům a obětem komunismu a zároveň za selhání premiéra a prezidenta. Pokud se informace potvrdí, je na místě vyvození odpovědnosti, uvedla na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že mnohem lepším kandidátem na ombudsmana je vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm, kterého společně s advokátem Janem Matysem nominoval Senát.

Zeman v dopise poslancům, v němž Válkovou navrhl na ombudsmanku, napsal, že je všeobecně známou a respektovanou osobností. Kritici tehdy upozornili naopak na to, že odmítla senátní ústavní žalobu na Zemana jako pokračování boje o prezidentský úřad, nebo na výrok, že „ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo“, za který se později omluvila. Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát.

Vizitka poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (69; ANO):

Datum a místo narození: 7. ledna 1951, Chlumec nad Cidlinou.

Vzdělání: vystudovala Právnickou fakultu UK; profesorský titul získala na univerzitě v Trnavě.

Současná funkce: vládní zmocněnkyně pro lidská práva (od května 2019); poslankyně (ANO; od října 2013); ve Sněmovně je mimo jiné předsedkyní petičního výboru a místopředsedkyní stálé komise pro Ústavu ČR.

Kariéra: po skončení studií až do konce 80. let pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém a Ústavu státu a práva ČSAV; na jaře 1990 založila skupinu pro přípravu reformy trestního zákonodárství, počátkem 90. let absolvovala studijně-výzkumný pobyt na Institutu Maxe Plancka v německém Freiburgu, posléze začala vyučovat na Filozofické a Právnické fakultě UK; v roce 1993 založila a dalších 18 let vedla českou pobočku německého nakladatelství právnické a ekonomické literatury C. H. Beck; v roce 1999 byla jmenována vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni (do roku 2011); v říjnu 2013 byla zvolena do Poslanecké sněmovny a od ledna 2014 do března 2015 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD); před jmenováním zmocněnkyní pro lidská práva byla od května 2017 rektorkou Vysoké školy podnikání a práva v Praze.

Členství a funkce v politických stranách: před rokem 1989 byla v KSČ; na počátku 90. let se angažovala v Občanském fóru; od ledna 2015 je členkou hnutí ANO.

Rodina: vdaná, jejím manželem je spisovatel Václav Budinský; má dospělého syna

Ostatní:

  • Válková dnes označila za absolutní a urážlivou lež tvrzení článku webu Info.cz, podle kterého na přelomu 70. a 80. let hájila zákony namířené proti disidentům. Uvedla k tomu, že se kvůli článku bude bránit soudní cestou. Premiér Andrej Babiš (ANO) deníku Právo řekl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná a musí je vysvětlit.
  • Prezident Miloš Zeman loni v prosinci navrhl Poslanecké sněmovně Válkovou na veřejnou ochránkyni práv - ombudsmanku. Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát.
  • Její nominace na zmocněnkyni pro lidská práva vyvolala u některých odborníků překvapení. "Nikdy jsem nezaznamenal, že by se touto problematikou zabývala," řekl například její nástupce v čele ministerstva spravedlnosti Robert Pelikán. Šéf Institutu pro sociální inkluzi a někdejší šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček nepovažuje podle svého vyjádření pro Hospodářské noviny Válkovou za člověka, který by se v lidských právech nějak profiloval a měl v oboru autoritu.
  • Jmenování Válkové vládní zmocněnkyní pro lidská práva kritizovali i někteří experti na sociální péči, pochybnosti měli také někteří odborníci na romskou problematiku. Například vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa v důsledku tohoto rozhodnutí Babišova kabinetu rezignoval na členství ve vládní radě pro lidská práva. Válková poté řekla, že ji Kroupovo rozhodnutí mrzí a vidí za ním "osobní problém".
  • Krátce po jmenování vládní zmocněnkyní Válková vyvolala pozornost výroky o výměně v čele ministerstva spravedlnosti, kam v dubnu usedla Marie Benešová (za ANO). O kroku premiéra Babiše sice hovořila jako o špatně načasovaném, zároveň ale řekla, že nemůže nic změnit. "Výměna na postu ministra spravedlnosti absolutně nemůže nic změnit na trestním stíhání Andreje Babiše," prohlásila v televizi Prima.
  • Ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva se Válková vyjadřovala například k Istanbulské úmluvě. Původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba. Věnovala se také problematice ohrožených dětí, podpořila například návrh současné ombudsmanky Šabatové, že by ČR měla zvážit zákaz tělesných trestů, nebo přišla s návrhem na zřízení funkce dětského ombudsmana. Zatím chce vláda s Válkové podporou alespoň jmenovat koordinátora pro agendu ohrožených dětí.
  • Jako právnička a vysokoškolská pedagožka se specializovala na trestní právo a kriminologii. Podílela se mimo jiné na vypracování zákona, který posílil práva obětí trestných činů.
  • Patřila ke kritikům poměrů na plzeňské právnické fakultě, kterou někteří studenti absolvovali za podezřelých okolností. Kvůli svému kritickému vystupování byla v roce 2009 na přechodnou dobu odvolána z funkce vedoucí katedry trestního práva. V roce 2011 ze školy odešla.
  • Kontroverzi vzbudil v březnu 2014 její výrok pro server Echo24, že za protektorátu se Čechům "zas tolik nedělo". Ministryně se za svá "zřejmě nešikovná" slova omluvila s tím, že měla na mysli to, že Čechy a Morava na rozdíl od jiných zemí nebyly válečným územím.
  • Resort spravedlnosti pod vedením Válkové předložil například návrh na rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob, dále novelu, která umožňuje rozsáhlejší odčerpávání majetku trestně stíhaným lidem, či návrh, který má přispět k ochraně majetku nezadluženého manžela před exekucí.
  • V říjnu 2016 neúspěšně kandidovala do Senátu za Prahu 11.
Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Parkuj na modré | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Popularizátor vědy, novinář a pedagog Jan Tůma vynalezl v 60. letech výukový... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!