Je to přírodní zákon: pohádky patří k českým televizním Vánocům jako salát ke kaprovi. Ať si vzpomenete na libovolnou tuzemskou pohádkovou „klasiku“, s pravděpodobností hraničící s jistotou ji v týdnu kolem Štědrého dne na obrazovce uvidíte. Vedle Pyšné princezny či Tří oříšků pro Popelku však (i letos) poběží doslova desítky dalších, od padesát let starých jistot jako Byl jednou jeden král až po nováčky typu Trampot vodníka Jakoubka. Díky tomu bude na obrazovkách k vidění malá retrospektiva Zdeňka Trošky, který se jako jeden z mála snaží dovést českou pohádkovou tradici do jednadvacátého století. Prima mu věnuje hned dvě pásma „veselých historek z natáčení“ – Slunce, seno, Helena a Vánoce s Troškou pohádek.
Česká televize pak tradičně ve štědrovečerním prime timu uvede svůj nový žánrový kousek. Letos jím budou Kouzla králů, pojednávající „o dvou královstvích, nebezpečných nástrahách a velké lásce odvážného Tadeáše a princezny Mariany“. Objeví se v ní i někdejší Popelka Libuše Šafránková.
V míře daleko menší české pohádky doplňují ty zahraniční, většinou americké. Za zmínku stojí Polární expres, jakkoliv byl tvořený pro trojrozměrné plátno IMAX, moderní klasikou se už dávno stal Shrek 2, nenápadným malým klenotem je Malá princezna mexického režiséra Alfonso Cuaróna.
Vedle „tradičních“ pohádek k českým televizním Vánocům patří i pohádkové příběhy moderní: romantické komedie. Tradičním „držákem“ bývá romantická komedie Pretty Woman, kterou letos uvádí Nova: má snad narůžovo nalakovaný příběh, kterak chudá šlapka se zlatým srdcem ke štěstí přišla, odkazovat k biblické Maří Magdaleně? Nova kobercový nálet romantiky doplňuje více či méně snesitelnými tituly, jako jsou Osobní strážce, 40 dnů a 40 nocí či A co když je to pravda a žánry pohádky klasické, a novodobé dokonce spojuje v „obojživelných“ filmech Moje krásná čarodějka a dvojdílném Deníku princezny. Asi nejkultivovanějšího (protože poměrně realistického) zástupce romantiky v dnešním světě uvede Prima v podobě Lásky nebeské.
Co také podle televizních dramaturgů spolehlivě zahřeje u srdíčka a přispěje k pohodě pod stromečkem, jsou staré české filmy. ČT a Prima vsadily na první republiku, maximálně protektorát, s podezřelou absencí snímků s Voskovcem a Werichem: v programu čekají Naši furianti, Kristián, Hotel Modrá hvězda, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese a další tituly. Nova se naopak soustředila na normalizační tvorbu pro děti a odvysílá dvojici filmů o chobotničkách z 2. patra, fořtovskou trilogii s Tomášem Holým i „jednorázovky“ Páni kluci a Dívka na koštěti.
Těch několik odpadlíků od tradice, kteří chtějí na vánoční obrazovce najít něco originálního, se musí spolehnout na kanály České televize. Ta se samozřejmě ani loni neodkloní od svých stálic v podobě záznamu České mše vánoční a přenosu půlnoční mše i papežova poselství Urbi et Orbi. Od svátečních vydání jejích kulinářských pořadů Kluci v akci a Kuchařská pohotovost taky nelze čekat žádné zázraky. A „štědrovečerní posezení s Miroslavem Donutilem a jeho pohádkovými hosty“ Veselé vánoční (pří) hody 2008 zní téměř strašidelně. Ale mezi tím vším se krčí slibné drobky. Dokumentaristka Erika Hníková si v díle z cyklu Rodinné křižovatky nazvaném Čeští tátové klade otázky o povaze dnešního otcovství. Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně vzhlíží k jednomu z nejkrásnějších českých kostelů, jehož nákres poslal architekt Josip Plečnik vinohradskému kaplanovi jako dárek k Vánocům roku 1922. Nebo je tu pokračování seriálu Retro, které se ohlédne za tím, jak české Vánoce vypadaly za socialismu.
Jisté je to, že tehdy měly televize nabídku daleko menší.
