CHYŠE, Karlovarsko Stál a do očí se mu hrnuly slzy. Uprostřed davu si před Městským úřadem on, jeho syn Josef a Josef Bartoš připíjeli se starostou a dalšími lidmi šampaňským, harmonikář vyhrával Čtyři páry bílejch koní a Josef Váňa, sedminásobný vítěz Velké pardubické, jen dojatě hlesl: „Děkuju občanům, že si udělali chvíli a přišli se s námi z toho úspěchu potěšit...“
Pepíci jsou nejlepší! Chyše vítá Pepíky, naše profíky! Chyše zdraví vítěze! Transparenty nad hlavami stovky místních vítaly tři chlapíky, kteří v neděli prvním, třetím a šestým místem ve slavném dostihu dali republice opět vědět, že přední žokejové a dostihoví koně pocházejí odsud, z nedalekých samot Bohuslav a Mlynce, kde mají stáje manželé Váňovi. Je ale jasné, kdo byl v těch chvílích hrdinou největším.
„Pepo, opět jsi dokázal něco grandiózního, jsi náš nejslavnější občan a přejeme ti ještě nejméně pět takových triumfů,“ povídal Váňovi Miroslav Dorňák, starosta Chyše, jež má 600 obyvatel, ale už druhým rokem se pyšní statusem města. Podobně jako do roku 1945.
Starosta přivítal Váňu s tmavou hůlkou, 180 let starým rychtářským právem. „Tímto se dřív udělovala různá vyznamenání, já tě pasuji na dostihového krále. A jelikož to skrývá hodně energie, klepu ti na kolena, dodám jim sílu. Díky za tvoji skromnost a pracovitost, jsi vzorem nejen pro naše občany,“ pravil.
Váňa, který je v Chyši už osm let místostarostou, dostal věnec ve tvaru podkovy a podobně vyvedený dort, který hned předal dětem z místní mateřské školy. Stejně jako velkou perníkovou podkovu, kterou přivezl z Pardubic.
Oslavu přichystali v Chyši už podruhé. Loni Váňu, který se zde nedávno stal čestným občanem, vítali po vítězství rovněž s Tiumenem.
„Ale teď je tady mnohem víc lidí, je vidět, že je dostihy opravdu berou. Už věřím, že to v neděli mohl být ve zdejším Zámeckém pivovaru opravdu kravál, jak sledovali tu obří obrazovku. Pan majitel mi říkal, že se bál, že to pivovar nevydrží,“ usmíval se Váňa.
A přidal vzpomínku na někdejší časy, když Pardubickou čtyřikrát ovládl s legendárním Železníkem. Na křídlech ke hvězdám „Od prvního vítězství v roce 1987 to byl ve Světlé Hoře podobný rachot, vesnice čekala jako dnes tady. Tehdy když přijel zásobovač z tamního statku kdekoli v republice do skladu a řekl, že je ze Světlé Hory, hned slyšel: Železník! A dostal, co potřeboval. To jsem byl mladší a hezčí, teď jsem z toho přivítání fakt naměkko,“ přiznal.
„Však my tě, Pepo, využíváme podobně,“ reagoval starosta Dorňák. „Pokud jdeme žádat o nějaké dotace, s tebou je to vždycky snazší...“
Gratulací a lichotek se Váňovi i včera dostalo mnoho. Jedna nabídka však nesla punc originality - Jaroslav Blecha z nedalekého Aeroklubu Plasy jej pozval na vyhlídkový let nad Chyší a okolím. „Budete blíž ke hvězdám, mezi které pro své umění a skromnost patříte,“ řekl mu Blecha. „Tak to si nemůžu nechat ujít,“ smál se Váňa.
