Varování BIS o ovlivňování soudů? Nešlo nic dělat, brání se bývalí ministři

To stejné tvrdí i další bývalá šéfka rezortu Marie Benešová (ČSSD), podle které bylo na BIS, aby celou věc prošetřila. Přitom ministerstvo má možnost na základě informace od BIS udělat na problematických místech prověrku a zahájit kárné řízení.

V době, kdy ministerstvu spravedlnosti šéfoval Pavel Blažek, bylo pro rezort prioritou vyřešit situaci na Vrchním státním zastupitelství v Praze (VÍCE ČTĚTE ZDE). Zpráva BIS o tom, že na určitých místech dochází k prorůstání podsvětí a soudnictví, zůstala téměř bez povšimnutí.

„K čemu vám je obecná zpráva, když tam nemáte konkrétní jména? Co může ministr dělat? Můžete se maximálně pobavit s krajským předsedou, ale nástrojů moc nemáte,“ říká Blažek s tím, že mohl jedině iniciovat kárné řízení, ale musel by mít důkazy. „To, že se ve zprávách BIS něco opakuje, ještě neznamená, že to odráží reálný stav,“ míní Blažek.

Vybraná kauza, vybraný soudce

Přitom situace soudů na Ústecku je podle jeho názoru problematická už delší dobu. Bezpečnostní informační služba ji prý nikdy příliš nekonkretizuje, o doplnění či další prošetření ale nežádal. „Ty údaje nemají, nedají vám je,“ dodal.

Že je zpráva BIS psaná v obecné rovině a konkrétní jména ani případy neuvádí, potvrzuje i další bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (dříve ODS). „Měl jsem tam jednu podobnou zprávu. Byla to obecná informace na nebezpečí ovlivňování insolvence. Nebylo to o konkrétních jménech, nýbrž obecné upozornění na to, že při insolvenci může docházet k manipulacím,“ vzpomíná Pospíšil. Vybranou kazu, kde byl nějaký zájem, dostal předem vybraný soudce, který by na to normálně neměl nárok. 

Zprávu BIS o problematickém stavu na soudech v Ústí nad Labem a v Brně projednávala i Rusnokova vláda. „Ptali jsme se BIS, jestli v té věci něco dělá. Pan (Jiří) Lang (šéf BIS - pozn. red.) si postěžoval, že má málo lidí, proto jsem ho upozorňovala na ohniska a úskalí. Stav se ale nepohnul,“ říká Marie Benešová.

A jaké kroky podnikla ze své pozice coby ministryně spravedlnosti? „Především to musí zmonitorovat BIS, od toho ji máme, aby ohrožení státu detekovala. Já si to nepůjdu sama vyšeřit, já mohu pouze dát vhodné soudce na vhodná místa,“ říká Benešová. Podle svých slov prý činila různá opatření, konkrétní být ale nechce. „Za půl roku nestihnete nic, jen zjistíte rozsah katastrofy.“

Přesto ale pro Benešovou zpráva o situaci na soudě v Ústí nad Labem překvapivá nebyla. „Vidím do toho trochu víc, protože v Ústí nad Labem zastupuji jednoho stíhaného soudce. Novinka to pro mě nebyla,“ dodává.

Možnosti ministerstva spravedlnosti

Argument, že ministr spravedlnosti nemá prostředky na to, jak reagovat na alarmující zprávu BIS, považuje prezident Soudcovské unie ČR Tomáš Lichovník za nesmyslnou. „Je obtížně pochopitelné, že BIS upozorňuje na nějaké problémy, ale nikdo s tím nic nedělá. Na co tedy ta zpráva je? K čemu slouží? Jestliže se na jejím základě nedá nic dělat, tak si myslím, že je úplně zbytečné takovou zprávu vydávat,“ myslí si Lichovník.

Podle jeho názoru to poškozuje soudce, kteří s tím ale nic dělat nemohou, jelikož přístup k těmto informacím nemají. „Podrývá to důvěru v soudnictví,“ dodává Lichovník.

Na základě upozornění od BIS může totiž ministerstvo spravedlnosti zahájit na problémových místech prověrku. Pokud zjistí nějaká pochybení, na základě důkazů pak může zahájit kárné řízení. Záleží ale zejména na aktivitě ministerstva spravedlnosti, zda-li zprávu Bezpečnostní informační služby vezme v potaz a bude s ní ve věci dále spolupracovat.

„Zpráva BIS je sice obecná, můžete tak jen nastavit obecná pravidla pro fungování systému. Pak ale dostáváte informace nikoli ze zprávy, ale z každodenního kontaktu s BIS, kde už mohou být konkrétní informace typu 'tam a tam je takový a takový problém'," říká Filip Melzer, který měl coby náměstek za éry Jiřího Pospíšila na starosti justiční sekci a právě komunikaci s BIS.

Za ministra Pospíšila zahájil rezort prověrku například na Krajském soudě v Brně, a to na popud informací z BIS. Ministerstvo při následné prověrce zjistilo, že pod místopředsedou soudu Janem Kozákem dochází k netransparentnímu rozdělování insolvenčních řízení (VÍCE o kauze ČTĚTE ZDE). Ač dal soud v kárném řízení ministerstvu za pravdu, potrestal Kozáka jen odebráním příplatku za místopředsednickou funkci na půl roku. Talár mu zůstal.

Podle Melzera je ale kromě aktivity ministerstva důležitá také důvěra BIS v rezort spravedlnosti „Mezi námi a BIS byla velmi intenzivní spolupráce. A podle BIS také mnohem intenzivnější než dlouho předtím. Podle jejich připomínek jsme upravovali například elektronickou podatelnu, tam jsme cítili podporu, dále také zákon o znalcích a tlumočnících nebo zákon o soudech a soudcích,“ podotýká Melzer.