Artefakty Lipavskému předala Hana Hlaváčková, předsedkyně Československého ústavu zahraničního, který je měl doposud ve své správě.
„Je důležité si připomínat tento kus naší historie. Bylo to právě toto pečetidlo, kterým bylo 1. července 1991 zde stvrzeno rozpuštění Varšavské smlouvy,“ řekl Lipavský na úvod ceremoniálu převzetí razítka a pečetidla. Zahájil tím tradiční akci ministerstva sloužící jako poděkování partnerům, institucím a nevládním organizacím za jejich podporu a spolupráci v oblasti krajanské politiky.
„Jsem rád, že se tímto aktem podaří zkompletovat cennou sbírku archiválií a že tím započne proces prohlášení Protokolu o rozpuštění Varšavské smlouvy za archivní kulturní památku,“ uvedl Lipavský.
Připomněl také, že historie je součástí národní identity. „Tehdejším podpisem Protokolu o rozpuštění Varšavské smlouvy se uzavřelo období našich dějin, které nejenže rozdělovalo Evropu, ale také vzdalovalo krajany od české vlasti. Snahou naší politiky je dnes spojovat a odstraňovat historií zpřetrhané vazby,“ přiblížil ministr.
V této souvislosti zdůraznil, že je rád, že se v tomto roce podařilo prosadit korespondenční volbu hlasování pro Čechy v zahraničí. „Byla to dlouhodobá a velká priorita vlády,“ zdůraznil.
„Učte se,“ vzkázal Kühnl odpůrcům NATO
Akce se zúčastnil i diplomat a někdejší ministr obrany a ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl, který aktuálně v Černínském paláci zastává funkci ředitele kabinetu ministra. Pro iDNES.cz uvedl, že pro příslušníky jeho generace, kteří Varšavskou smlouvu zažili, je Lipavského přístup k historii velmi osvěžující.
„Dokáže se velmi dobře vcítit do toho, co to znamenalo pro československý národ. Velmi dobře také ví, že síly, které tehdy vše rozpoutaly, nezmizely ze světa. Jsou tu pořád. A proto je nezbytné se těmto silám připravit na odpor,“ uvedl Kühnl pro iDNES.cz.
Podle něj je důležité si symbolicky připomenout, že v roce 1991 byla Varšavská smlouva zrušena. „Skončilo s tím největší trauma našich životů, mluvím-li především za svou generaci. Za nás to představovalo skutečný konec sovětské okupace Československa,“ sdělil.
Bývalý ministr obrany ve vládě Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka také zdůraznil rozdíl mezi Varšavskou smlouvou a Severoatlantickou aliancí (NATO), které je Česká republika od roku 1999 součástí. „Do NATO jsme vstoupili sami a dobrovolně, v tom druhém případě jsme byli nuceni. Zároveň se ani nejednalo o vojenský pakt, nýbrž o případné použití armád proti vlastním lidem. Toho jsme byli svědci v roce 1968,“ dodal.
Podle něj je NATO skutečně součástí vojenské obrany. „Všem, kteří si to nemyslí, bych vzkázal, ať se probudí a jdou se učit historii,“ uzavřel Kühnl.
Náš ministerský archiv je ode dneška bohatší o vzácný kousek. Ministr @JanLipavsky převzal razítko a pečetidlo, které stvrdily ukončení tzv. Varšavské smlouvy. Předala mu je Hana Hlaváčková, předsedkyně Československého ústavu zahraničního. https://t.co/HEH1mCu3km
Varšavská smlouva byla vojenská aliance států východního bloku, která vznikla v roce 1955 jako odpověď na založení NATO a znovuvyzbrojení Západního Německa.
Tehdejší Československo bylo jedním z osmi zakládajících členů, společně s Polskem, Maďarskem, Bulharskem, Rumunskem, Německou demokratickou republikou, Albánií a samozřejmě také Sovětským svazem. Na první pohled mělo jít o pakt přátelství a chránit členské státy před vnějším napadením. Jak ale ukázaly události v Maďarsku v roce 1956 i v Československu v roce 1968, sloužila spíše k potlačování jakýchkoli snah o větší nezávislost na Sovětském svazu.
Po pádu železné opony a rozpadu východního bloku v roce 1989 však přestala být existence Varšavské smlouvy udržitelná. Aliance byla formálně rozpuštěna 1. července 1991 v Praze ve velkém sále Černínského paláce. Podpisem pražského protokolu o ukončení platnosti tak po 36 letech existence zanikl socialistický vojenskopolitický pakt.
