Tento týden apeloval na Čínu, aby se zdržela násilí, předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nestraník), otevřený dopis čínskému velvyslanci zaslaly i odbory.
Velvyslanectví uvedlo, že jednotliví politici a některé instituce v poslední době „vyjádřily chybné názory, a dokonce vydaly otevřené dopisy“ k otázce Hongkongu. Považuje je za vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. „Jsme rozhodně proti takovému chování. Současný stav v Hongkongu se vyvinul v extrémní násilí. Činy radikálních demonstrantů již dlouho nejsou otázkou svobody projevu a shromažďování,“ stojí v prohlášení.
Demonstrace podle ambasády také otevřeně zpochybnily princip „jedna země, dva systémy“. „Tím vážně poškodily zájmy Hongkongu a taktéž zájmy zahraničních subjektů sídlících v Hongkongu. Násilné incidenty, ke kterým v Hongkongu dochází, nesou známky toho, že cizí síly v pozadí manipulují, plánují, a dokonce organizují jejich implementaci,“ uvedlo velvyslanectví.
Po dvou dnech obnovilo hongkongské letiště provoz. Čína shromažďuje ozbrojence na hranicích města |
Čínská vláda nikdy nedovolí vnějším silám, aby zasahovaly do záležitostí Hongkongu, napsalo velvyslanectví. Za nejdůležitější označilo zastavení násilí a obnovení pořádku. „Naléháme na příslušné strany, aby přestaly ospravedlňovat násilné trestné činy tím, že usilují o lidská práva a svobodu a přestaly zasahovat do vnitřních záležitostí Číny pod maskou svobody a lidských práv,“ píše ambasáda.
Podle projektu Sinopsis, který se dění v Číně věnuje a snaží se podávat přehled o něm z pohledu čínských, českých a světových médií a pozorovatelů, se čínská propaganda snaží líčit protesty jako vměšování vnějších sil. „To je zjevná lež, protesty jsou výrazem místních obav o autonomii enklávy zaručující základní práva a svobody jejích obyvatel. Ty jsou mimo jiného zaručené platnými mezinárodními dohodami mezi Británií a ČLR,“ uvedl dnes ředitel Sinopsis Martin Hála.
Obviňování zahraničních sil je podle něj snahou přenést zodpovědnost za fatální selhání nátlakové politiky současného pekingského vedení vůči Hongkongu. „Podobné oklešťování autonomie a stupňování represí je ostatně patrné i v dalších okrajových částech ČLR, jako je Tibet či Sin-ťiang,“ dodal Hála.
V Hongkongu protestuje zhruba sto tisíc lidí. Žádají svobodné volby a konec policejního násilí |
Fischer v pátek v otevřeném dopisu velvyslanci v Praze Čang Ťien-minovi apeloval na Čínu, aby se v Hongkongu zdržela násilí a hledala smír. Možné nasazení armády proti demonstrantům srovnal s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pak vyzvala k ukončení represí proti demonstrantům či upuštění od nátlaku na úřady a firmy, aby propouštěly své zaměstnance, kteří se do protestů zapojí.
Hongkong, někdejší britská kolonie a nyní čínské území pod zvláštní správou, zažívá už více než dva měsíce velké demonstrace. Začaly jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, časem ale přerostly v požadavek větší demokratičnosti politického systému a odchodu správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Demonstranti se obávají toho, že zvláštní práva, která má Hongkong garantovaná do roku 2047, bude komunistická Čína dál omezovat.