28. února 2017 11:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Ve slavné dílně tiskli Born i Kulhánek. Teď jí hrozí konec kvůli ‚vnitřním potřebám‘ radnice

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Martin Bouda se svým synem Matějem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Bouda se svým synem Matějem | foto:  František Vlček, MAFRA

PRAHA V umělecké dílně na pražské Malé Straně proslavené technikou litografie tiskli umělci zvučných jmen. Adolf Born, Oldřich Kulhánek nebo Kamil Lhoták jsou jen malou ukázkou. I přes peripetie způsobené světovou válkou či minulým režimem si dílna uchovala tvář a tiskařské stroje se v ní i dnes zastaví jen výjimečně. Kvůli rozhodnutí radnice, která chce dílnu s osmdesátiletou tradicí zrušit, by však mohly ztichnout napořád.

V malebné Říční ulici na Malé straně by člověk nápis „Litografie“ na domě s číslem 11 , kde bydleli bratři Čapkové, málem přehlédl. Čím méně na sebe umělecká dílna upozorňuje zvenčí, o to více za ni hovoří cenná díla vzniklá technikou litografie (či také kamenotiskem). Na kamenech se tam pod rukama zkušených umělců s citem pro řemeslo vytisklo nespočet vzácných děl.

Plakát pro Formana i Antikódy

„Máme tu třeba i Krtečka,“ ukazuje současný vedoucí dílny, tiskař a akademický malíř Martin Bouda na kámen vážící desítky kilogramů. Se vší opatrností jej zvedá do rukou a prohlíží si hodnotný kousek. Z vytištěných prací pak s radostí otáčí stranami Havlovy knihy Antikódy z nakladatelství Teapot, chvíli nato opatrně roztahuje plakát, který pro Miloše Formana k 80. narozeninám vytiskl jeho syn Matěj. „Každý z rodiny na něm vypráví nějaké rodinné příběhy,“ směje se nad obrazově ztvárněnými anekdotami.

Po chvilce zase otevírá zásuvku vedle kamen, kam ukládá vytisknuté obrazy. Ukazuje díla od významných umělců, jakými je třeba Jiří Načeradský, Ivana Lomová, Kurt Gebauer, František Hodonský či Jiří Slíva. Stejně tak se pyšní ukázkami práce mladých „učňů“, kteří se za ním chodí učit technice s historií sahající do konce 18. století. Mezi ně patří i jeho syn Matěj, který techniku od svého otce odkoukává už odmalička. I jemu jen při pomyšlení, že by dílna skončila, mrzne úsměv.

Ukázky tiskařského umění v litografické dílně v Praze
Ve své umělecké historii v dílně tiskla řada umělců zvučných jmen, namátkou: Emil Kotrba, Cyril Bouda, Karel Oberthor, Ludmila Jiřincová, Kamil Lhoták, František Gross, Josef Liesler, Olga Čechová nebo Oldřich Kulhánek.

Na tiskařských strojích z období první republiky, kdy byla ostatně dílna na Malé Straně založena, toho však kvůli rozhodnutí městské části už možná další obrázky nevytiskne. Nebytové prostory stávající z ne příliš velké dílny a dvorku, kde se pravidelně konají umělecké akce, chce Praha 1 využít pro „vnitřní účely“ úřadu.

„Městská část Praha 1 připravuje celkovou rekonstrukci v Říční 11. Z tohoto důvodu bylo schváleno Radou městské části Praha 1 ukončení nájemní smlouvy na část těchto prostor,“ říká serveru Lidovky.cz mluvčí úřadu Veronika Blažková. Nájemce Bouda však o takovému záměru radních zatím nic neslyšel.

Dokumenty místo vzácných děl

„Ze zákona došlo v nedávné době k většímu nárůstu agendy městského úřadu, zejména v oblasti občansko-správních agend, a proto se nově zrekonstruované prostory v budoucnu využijí pro vnitřní potřebu úřadu,“ oznámila v mailu adresovaném redakci městská část vedená starostou Oldřichem Lomeckým (TOP 09).

Teprve několika dnech přichází bližší vysvětlení. „Nebytové prostory po rekonstrukci budou použity na spisovnu pro potřebu dopravních agend,“ odpovídá mluvčí na dotazy redakce.

Tiskař Bouda v litografické dílně poprvé tiskl už během studia na střední umělecké škole. A po první návštěvě se jeho vazba k ní už nepřetrhla. Pracuje v ní dodnes. „Dílna přežila druhou světovou válku, éru socialismu i divoké období po pádu komunismu,“ kroutí hlavou nad listem papíru, v němž jej radnice informuje o usnesení ze schůze rady městské části z počátku února. Rozhodnutí by podle něj znamenalo konec dlouhé a slavné éry unikátní dílny, která nemá obdoby v Česku, ale ani jinde ve střední Evropě.

Kromě toho je o litografické dílně v Říční ulici slyšet i daleko za hranicemi. „Tiskli zde umělci z Německa, Francie, Itálie, Ukrajiny, Bulharska i Turecka a samozřejmě i ze Slovenska. Uskutečnilo se zde mnoho workshopů pro americké studenty z New York University. V současné době zde dvakrát ročně probíhají exkurze pro skupiny turistů z Německa,“ vyjmenovává dílčí úspěchy tiskařského „cechu“ z Malé Strany.

Přesunout dílnu jinam není prakticky možné. „Jednak nemáme žádné jiné prostory a potom, stroje váží několik tun, při přesunu by se mohly poničit. Co je ale nejvíc důležité, dílna se už od roku 1935 pojí s tímto místem,“ stýská si Bouda, který zrovna roztáčí kola tiskařského stroje. Právě ukazuje, že litografie jako grafická technika funguje na vzájemném odpuzování mastnoty a vody.

Boudovo odvolání

I přes Lomeckého stále doufá, že konec dílny není definitivní. Před pár dny kvůli tomu sepsal odvolání. „Prosím o přehodnocení rozhodnutí Rady městské části Praha 1 o udělení výpovědi (skončení) nájmu nebytové jednotky. Šlo by de facto o zrušení této unikátní dílny a konec celé její umělecké historie,“ předčítá z jednostránkového dokumentu.

V něm navíc poukazuje ne nevyužívané prostory vzdálené jen pár metrů od dílny. „Naproti dílně přes dvůr je již dvacet let nevyužívaný, opuštěný nebytový prostor rozlohou větší než litografická dílna, také ve správě městské části Praha 1,“ píše radním Bouda. O to větší paradox je, že ze zmiňovaného pozemku je přes prosklenou stěnu vidět na velkou černobílou fotografii se čtveřicí tiskařů, která připomíná dlouhou tradici dílny.

Proti záměru se už nyní staví umělci i zástupci akademické obce. „Zrušit tiskárnu v Říční by znamenalo velkou chybu, díru v kontinuitě, ztrátu něčeho vskutku unikátního, něčeho, co se nedá za žádné peníze nikde replikovat. Spojení genia lidí a genia loci je tady něco, co nám bez nadsázky může závidět celý svět,“ uvedl ilustrátor a fotograf LN Richard Cortés. Sám se do Říční 11 poprvé dostal už v roce 1982.

A není jediný, kdo se staví proti zrušení slavné dílny. „Již nyní mám mnoho ohlasů a podpory ve snaze o zachování litografické dílny, a to jak z řady kulturní veřejnosti, tak i ze strany státních institucí,“ píše dále Bouda a jmenuje například Národní technické muzeum či UMPRUM. Někteří stoupenci dílny už přemýšlí o sepsání petice.

  • 6Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz