Lidé více zvažují koupi televize než bytu,“ hodnotí většinový přístup Čechů ke koupi nemovitosti realitní odborník Jiří Pácal ze společnosti Central Europe Holding. V případě, že kupuje dokonce ještě nepostavený dům či byt, měl by být zájemce o to ostražitější. Riziko, že může přijít nejen o nové bydlení, ale i o veškeré úspory, je reálné. Kupující totiž dopředu neví, jak bude jeho bydlení ve skutečnosti vypadat, v jaké bude kvalitě, anebo dokonce to, zda bydlení bude vůbec postaveno nebo dokončeno.
Co všechno nebylo ve smlouvě Právě toho se nyní obává pan Jaroslav z Brna. Kolaudace jeho bytu měla proběhnout už před rokem a developer, který byt staví, je už potřetí v tomto roce na pokraji konkurzu. „V červnu před dvěma lety jsem se rozhodl za cenu téměř 2,5 milionu korun koupit byt v bytovém komplexu Brno-Líšeň od společnosti ABD. Problémy jsou od té doby téměř na denním pořádku,“ vypráví pan Jaroslav.
„Ve vnitrobloku komplexu měla třeba vzniknout klidová zóna s parčíkem, jenže místo toho tam vyrostl garážový dům, do jehož zdí mají nyní výhled obyvatelé v přízemí. Parčík je slíbený na střeše garáží. Další problém nastal u vybavení bytů. Pokud jsme chtěli nějaké věci změnit, museli jsme jen u předem vybrané firmy, kterou vybírala společnost ABD. Vše bylo ale předražené – třeba umyvadlová baterie byla o téměř dva tisíce dražší, než bych koupil kdekoli ve městě. A tak to bylo se vším,“ popisuje některé z problémů Jaroslav.
Společnost ABD pak pravidelně nejen panu Jaroslavovi připravovala neustálá překvapení: za bezplatné připojení elektroměrů vyžadovala více než 12 tisíc korun, nové osobní výtahy byly v dezolátním stavu ještě před nastěhováním, protože je používali zedníci pro přepravu stavebního materiálu, a požadovala také nájem za pozemek, který jí podle všeho vůbec nepatří.
„Několik měsíců jsem ani neměl povolený vstup do svého budoucího bytu, protože jsem odmítl podepsat smlouvu o nadstandardu. V bytě jsem měnil jen odstín dlažby, a společnost mi účtovala částku za položení dlažby, včetně lepidla, silikonu, zazdění vany atd. Všechny tyto dodávky přitom jsou zaúčtovány už v celkové ceně bytu,“ popisuje další trable Jaroslav. Když se domáhal vysvětlení u firmy ABD, dostalo se mu odpovědi, že obkladač musí víc přemýšlet. „Tento týden jsem to ale nakonec odsouhlasil, i když se mi podařilo docílit jen snížení částky o tři tisíce,“ uzavírá svou dlažební anabázi Jaroslav.
Problémů se začalo hromadit tolik, že se zhruba 70 lidí dohodlo a společně si najali právníka. Ten jim pomohl vyřešit některé problémy a také hlídá smlouvy, dodatky či faktury. Lidé si rovněž založili na webu fórum, kde je možné se dočíst neuvěřitelné příběhy. Mezi nimi i jeden o tom, jak už paní Adéla ztratila nervy a rozhodla se firmě ABD vypovědět smlouvu. Bez žaloby to ale nešlo.
„Dnes bych už byl chytřejší a nechal bych do smlouvy napsat penále za pozdní kolaudaci a také to, že peníze společnost dostane, až budu zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník jednotky,“ zpytuje svědomí Jaroslav.
Podobné problémy častěji nastávají u projektů, za nimiž stojí menší, lokální developeři. Ti větší jsou prý na připomínky zákazníků připravenější. „Nevzpomínám si, že bychom museli řešit nějaký soudní spor klientů. Určitou nespokojenost jsem zaznamenala jen v případě, kdy jsme stavěli projekt, kde jsme náhodou narazili na archeologické naleziště. Museli jsem počkat, až archeologové oblast probádají, a pak jsme se stavbou pokračovali. Časové prodlení bylo pro klienty logicky nepříjemné, “ komentuje situaci z druhé strany Pavla Temrová ze společnosti Finep CZ. Podle ní má společnost ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní uvedeny také sankce pro společnost, pokud se stavba domu opozdí. O smlouvě jsou prý ochotní s klientem také diskutovat a případně změnit podmínky. „Mezi nejčastěji řešené reklamační vady klientů patří hlavně praskliny ve zdech a dále pak vady na bytovém vybavení,“ dodává Temrová. Spolek proti developerům Podle právníka Tomáše Philippiho platí zásada, že co zájemci zanedbají hned na začátku, lze pak následně jen těžko dohánět.
„Počet lidí, kteří pro účely jednání s developerem vyhledávají právní pomoc, se postupně zvyšuje. Mnoho zájemců si konečně začíná uvědomovat, že daleko vhodnější je vyhledat právní pomoc již na samém počátku při zahájení jednání s developerem – a zejména pak při vyjednávání o smlouvě a o jejím obsahu,“ dodává Philippi.
Mnoho budoucích majitelů ale raději nad stavebními či právními nedostatky mávne rukou. Důvod je jednoduchý: chtějí konečně bydlet v novém a raději se smíří s „realitou“. Na druhé straně jsou tu ale lidé, kteří se do boje s developery pouští s vervou. A to i když už bydlí.
V obci Květnice nedaleko Prahy už k boji proti developerům vznikla dokonce tři občanská sdružení. Jde o klasický případ satelitního města, kde během několika let vyrostlo téměř sedm stovek rodinných domů. Přestože většina nových obyvatel už bydlí ve svém a nemuselo by je zajímat, co se v obci děje, mnohým to jedno není.
„Bydlíme v novém už čtyři roky a od počátku jsme bojovali s prvním developerem, firmou Flipperstav, aby nám dokončil infrastrukturu, kterou jsme si před šesti lety zaplatili. Ta není hotova dodnes – chybí nám komunikace, chodníky i veřejné osvětlení. Stavební úřad před pěti lety developerovi zkolaudoval komunikace ,pro staveništní provoz‘. Developer po roce odešel. A bojujeme i nyní. Proti necitlivému jednání dalších developerů, kteří se tu snaží zastavět každou píď země a drancují území s cílem maximálního zisku bez ohledu na limity území, životní prostředí i obyvatele,“ říká Tomáš Hordějčuk, jeden z obyvatel Květnice.
Hlavním úkolem tří tamních sdružení je jednak zabránit další hromadné zástavbě obce, která postrádá občanskou vybavenost, jednak zachránit statek s prvorepublikovou vilou uprostřed obce. Ty chce nyní společnost Fadesa Česko zbourat a pozemek zastavět bytovými domy. Navzdory tomu, že v místním referendu vyjádřilo téměř 96 % občanů nesouhlas s touto vícepodlažní výstavbou a dosud nebyl dokončen proces posuzování vlivu na životní prostředí, bylo již stavebním úřadem vydáno rozhodnutí k demolici budov celého areálu bývalého statku.
„Dopisujeme si se stavebním a krajským úřadem, ministerstvem pro místní rozvoj, a dokonce i s ombudsmanem, ale stále nikdo neposoudil věcnost našich připomínek a stížností, pouze tyto byly posuzovány z hlediska správního řádu. Je to boj s větrnými mlýny,“ krčí rameny Hordějčuk. Bojovat ale chtějí dál.
***
Nejčastější chyby při nákupu nového domu či bytu
* Lidé uzavírají jednoduché rezervační smlouvy a skládají peníze na něco, co není ještě postavené a nelze zkontrolovat. Navíc z textu rezervační či předkupní smlouvy nelze jasně zjistit, jak bude vypadat text kupní smlouvy samé a k čemu se v ní developer zaváže.
* Lidé se se smlouvami neobracejí na právníky a zbrkle je podepisují. Smlouvy jsou ale často nepřesné, nevýhodné a zhusta v nich bývají uvedeny sankce jen pro klienty, kdežto termíny a podmínky pro developera jsou vágní.
* Pokud má developer většinu peněz nebo všechny předem, nemá motivaci své zákazníky příliš hýčkat ani odvést kvalitnější práci.
* Dokud dům nestojí, zákazníci často nevědí, jak bude vypadat, a dokud není upraveno okolí, někdy ani netuší, v jakém prostředí budou žít.
* K plánům i k převzetí bytu je dobré přizvat stavebního odborníka, což se děje málokdy.
* Zájemci o bydlení si nezjišťují informace o prodávajícím.
