Nedostal ve vězení veganskou stravu. Porušení lidských práv, zastal se soud obžalovaného anarchisty

„Soud dospěl k závěru, že ze strany Vězeňské služby, která je v tomto případě zastoupena ministerstvem spravedlnosti, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to právě s ohledem na skutečnost, že postupem ve Vazební věznici v Litoměřicích došlo k porušení práva žalobce přiznaného v článku 15 Listiny základních práv a svobod, kdy bylo porušeno základní lidské právo žalobce na svobodu myšlení, svědomí,“ stojí v rozsudku, jejž Lidovky.cz získaly.

Borl seděl ve vazbě od září 2016 do dubna 2017. Za mříže ho dostalo obvinění z několika trestných činů, kriminalisté mu přičítají propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, poškození cizí věci nebo vydírání. Policie aktivistu ztotožňuje s údajnou anarchistickou Sítí revolučních buněk. Když se po zatčení dostal Borl do cely litoměřické věznice, požádal o veganskou stravu. 

‚Sabotáž je prostředek obrany i útoku.‘ Hořela policejní auta, anarchisté útoky velebili na webu

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Veganství, životní postoj, jehož základ spočívá v odmítnutí všech živočišných produktů, vyznává zhruba 20 let. Vedení věznice jeho prosbu oslyšelo. Náklady na veganskou stravu by se údajně nevešly do finanční kalkulace, současně by prý takový pokrm nesplnil nutriční požadavky dané předpisy. Věznice tak pro Borla zajistila jen vegetariánskou stravu, jež zahrnuje i živočišné produkty. Aktivista to chápal jako ponižování.

Když se dostal na svobodu, o svá práva se přihlásil. Půl roku po propuštění podal žalobu. „Klient chtěl docílit toho, aby vězeňská služba přestala porušovat právo veganů na veganskou stravu, jinými slovy porušování práva na svobodu svědomí a myšlení. Žalobou se domáhal pouze omluvy a toho, aby soud konstatoval, že jeho práva byla neposkytováním veganské stravy při výkonu vazby porušena,“ řekla serveru Lidovky.cz jeho advokátka Zuzana Candigliota.

‚Veganství jako filozofický postoj‘

Podání Borla skončilo u Obvodního soudu pro Prahu 2. Instance při rozhodování vycházela ze zákona o výkonu trestu. V něm se praví, že věznice při poskytování stravy musí v rámci svých možností přihlížet k náboženským a kulturním zvyklostem pachatelů. Soud pak po srovnání Borlovy kauzy se dvěma obdobnými, kdy s požadavkem na pokrmy dle své víry uspěli muslim a žid, postavil veganství na úroveň kulturní tradice. Borlovi tak dal za pravdu.

„Soud měl vzhledem i ke svým obecným znalostem i obecně vnímanému přístupu k veganství za prokázané, že se jedná o nějaký širší kulturní, sociálně-filozofický postoj určité části lidstva k určitému alternativnímu stylu života, který má jasně definovaná pravidla, která nejsou nikterak složitá, a zejména se jedná o pravidla, kterou jsou ze strany široké veřejnosti přijímána,“ uvedl v rozsudku soudce Ondřej Růžička.

Z této pozice bylo podle něj povinností věznice, aby Borlovi požadované jídlo zajistila. Podmínky k tomu měla. „Za situace, kdy věznice v Litoměřicích byla schopná produkovat standardní stravu, stravu dietní, stravu vegetariánskou a jediným důvodem, proč neposkytovala žalobci stravu veganskou, byla absence interních tabulek, má soud za to, že toto je ve značné nerovnosti se základním právem žalobce (na svobodu svědomí),“ píše soud.

Veganství pro pachatele jako povinnost?

Soudce Růžička upozornil, že všechny potřebné produkty pro veganskou stravu měla vězeňská kuchyně k dispozici. Tím také odmítl argument ministerstva, že veganské jídlo je dražší. Resort svou pozici coby žalované strany delegoval na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad verdikt soudce Růžičky neakceptoval, loni v prosinci podal odvolání. Případ projedná Městský soud v Praze. Spis ještě nedostal.

Úřad v odvolání argumentuje dvěma směry. Jednak trvá na tom, že po praktické stránce nebylo v možnostech věznice chystat veganské pokrmy. Z důvodů personálních a finančních. „Pokud by ovšem žalobce vyžadoval aktivní součinnost věznice (jako například přípravu značně specifické stravy), je žalovaná toho názoru, že takový požadavek je možné legitimně podepřít jen zdravotními důvody,“ zní druhý argument v odvolání, jež Lidovky.cz získaly.

Advokátka Candigliota pokládá odvolání úřadu za plýtvání veřejnými penězi. Podle jejího názoru by dokonce veganské pokrmy, vzhledem k zátěži životního prostředí způsobenou živočišnou výrobou, měly být pro vazebně stíhané a odsouzené povinné. „Na většinu z nich by to možná i účinně zapůsobilo jako prevence trestné činnosti a věřím, že by takovou změnu ocenili i daňoví poplatníci,“ podotkla Candigliota.

Důležitější soudní zápas čeká Borla v jeho trestní věci. Žalobce ho viní mimo jiné ze tří žhářských útoků, dva mířily na policejní auta. Navíc měl tyto akce a třináct dalších žhářských pokusů, včetně několika ataků na pražskou restauraci Řízkárna, oslavovat v anarchistických provoláních. Pokud se před soudem neobhájí, může skončit až na 10 let za mřížemi. Proces má začít v první půli roku. Borl se z naprosté většiny považuje za nevinného.