Čtvrtek 2. prosince 2021, svátek má Blanka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Věda před a po Hubbleovi

Česko

Při zmínkách o Hubbleově kosmickém teleskopu nešetří astronomové superlativy. Mnozí ho považují za nejdůležitější přístroj od doby, kdy Galileo Galilei poprvé použil dalekohled. Někteří dokonce dělí historii svého oboru na období „před Hubblem“ a „po Hubbleovi“. Díky jeho pozorování se například podařilo zpřesnit stáří vesmíru na dnes uznávaných 13,7 miliardy let. „To byl jeden z hlavních úkolů dalekohledu, a proto také dostal své jméno. Měl měřit tzv. Hubbleovu konstantu, tedy rychlost, s jakou se vesmír rozpíná. Její zpřesnění umožnilo lépe vypočítat stáří vesmíru,“ vysvětluje Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z AV ČR.

Zpřesnit konstantu se podařilo pozorováním vzdálených proměnných hvězd, tzv. cefeid. Měřením jejich svítivosti a periody kolísání jejich jasnosti lze vypočítat jejich vzdálenost. Pozorováním vzdálených supernov se také podařilo zjistit, že se rozpínání vesmíru stále zrychluje.

Dále Hubbleův dalekohled potvrdil přítomnost supermasivních černých děr v jádrech galaxií a také existenci temné hmoty – záhadné substance, kterou zatím neumíme detekovat pomocí žádných přístrojů, ale pozorujeme její gravitační působení na kosmické objekty i na rozpínání samotného vesmíru.

Teleskop také v roce 1994 umožnil podrobně zdokumentovat srážku komety ShoemakerLevy s Jupiterem. Slavným se stal i snímek „Hubbleova hlubokého pole“ s ranými galaxiemi vzdálenými několik miliard světelných let.

Co ze Země neuvidíme Nabízí se otázka, zda by stejnou práci nezvládly i pozemské dalekohledy, a za méně peněz. Náklady na stavbu vesmírného instrumentu dosáhly jedné a půl miliardy dolarů, jeho provoz a údržba na oběžné dráze si vyžádaly několik dalších miliard.

„Je pravda, že velké pozemské dalekohledy, jakými disponuje Evropská jižní observatoř v Chile nebo americko-kanadskofrancouzská základna na Havaji, dosahují srovnatelných výsledků. Používají totiž speciální adaptivní optiku, která vyrovnává chvění atmosféry,“ konstatuje Antonín Vítek.

Přesto má pozorování z oběžné dráhy výhodu v tom, že umožňuje sledovat vesmír i ve vlnových délkách, které na Zemi nedopadnou, protože je pohltí atmosféra. „Infračervené záření do jisté míry absorbuje vodní pára, oxid uhličitý a metan, ultrafialové záření zase ozonová vrstva,“ vysvětluje český odborník. Pro výzkumy v těchto částech spektra, ve kterých bývá vesmír často zajímavější než ve viditelném světle, proto musíme na oběžnou dráhu.

„Mnoho důležitých dat v ultrafialové oblasti pořídila například malá družice International Ultraviolet Explorer v letech 1978 až 1996. Ta ale měla průměr jen 45 cm, takže Hubble s průměrem zrcadla 2,4 metru je mnohem výkonnější,“ říká Antonín Vítek.

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...