Apelují v něm na to, aby tak závažný projekt, který může být klíčový pro rozvoj vzdělanosti národa, nenechával pouze na řediteli Národní knihovny.
„V Evropě se tak závažných společenských úkolů, jako je stavba Národní knihovny, chápe ministerstvo, vláda či prezident republiky,“ uvádí se v dopise, který byl kromě premiéra adresován i primátorovi Pavlu Bémovi, ministru kultury Václavu Jehličkovi a ministru školství Ondřeji Liškovi.
Signatáři dopisu záměrně neřeší, zda má nová budova stát na Letné či nikoliv a zda se má či nemá realizovat vítězný soutěžní návrh architekta Jana Kaplického. Podle akademiků je totiž nutné prověřit zejména to, zda knihovně nestačí její tradiční sídlo, barokní areál Klementina. Areál potřebuje rekonstrukci, kterou bude platit stát. Architekta by podle akademiků měla vybrat soutěžní porota.
„Klementinum je majestátnější budova než pařížská Sorbona. Když do Prahy přijedou cizinci, užasle na něj koukají,“ prohlásil jeden ze signatářů dopisu, emeritní profesor Karlovy univerzity Petr Vopěnka.
Většina knižního fondu je prý literární brak
Další ze signatářů, historik umění a pedagog AVU Jiří T. Kotalík, připomněl jinou myšlenku dopisu: zda má v současnosti smysl povinně archivovat dva výtisky ze všech knih a časopisů, které v Česku vycházejí. „Zvlášť když osmdesát procent této produkce je literární brak, který například v sousedním Německu uskladňují v archivech vzdálených i stovky kilometrů od čtenáře,“ řekl Kotalík.
Podle ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka takové podněty svědčí o tom, že jejich autoři o knihovnictví nic nevědí. „Jsem šokován tím, jaké nepochopitelné věci dokážou říkat lidé, kteří mají před svým jménem i za ním celou řádku titulů,“ prohlásil Ježek, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Povinnost dvou výtisků podle něj stanovují mezinárodní knihovní standardy, platné na celém světě. Ježek také včera informoval ve sněmovně poslance o vývoji problémů kolem knihovny. Potíže odstartovalo loňské Kaplického vítězství. Většina poslanců je podle Ježka stavbě nakloněna.
„V Evropě se tak závažných společenských úkolů, jako je stavba Národní knihovny, chápe ministerstvo, vláda či prezident republiky,“ uvádí se v dopise, který byl kromě premiéra adresován i primátorovi Pavlu Bémovi, ministru kultury Václavu Jehličkovi a ministru školství Ondřeji Liškovi.
Signatáři dopisu záměrně neřeší, zda má nová budova stát na Letné či nikoliv a zda se má či nemá realizovat vítězný soutěžní návrh architekta Jana Kaplického. Podle akademiků je totiž nutné prověřit zejména to, zda knihovně nestačí její tradiční sídlo, barokní areál Klementina. Areál potřebuje rekonstrukci, kterou bude platit stát. Architekta by podle akademiků měla vybrat soutěžní porota.
„Klementinum je majestátnější budova než pařížská Sorbona. Když do Prahy přijedou cizinci, užasle na něj koukají,“ prohlásil jeden ze signatářů dopisu, emeritní profesor Karlovy univerzity Petr Vopěnka.
Většina knižního fondu je prý literární brak
Další ze signatářů, historik umění a pedagog AVU Jiří T. Kotalík, připomněl jinou myšlenku dopisu: zda má v současnosti smysl povinně archivovat dva výtisky ze všech knih a časopisů, které v Česku vycházejí. „Zvlášť když osmdesát procent této produkce je literární brak, který například v sousedním Německu uskladňují v archivech vzdálených i stovky kilometrů od čtenáře,“ řekl Kotalík.
Podle ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka takové podněty svědčí o tom, že jejich autoři o knihovnictví nic nevědí. „Jsem šokován tím, jaké nepochopitelné věci dokážou říkat lidé, kteří mají před svým jménem i za ním celou řádku titulů,“ prohlásil Ježek, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Povinnost dvou výtisků podle něj stanovují mezinárodní knihovní standardy, platné na celém světě. Ježek také včera informoval ve sněmovně poslance o vývoji problémů kolem knihovny. Potíže odstartovalo loňské Kaplického vítězství. Většina poslanců je podle Ježka stavbě nakloněna.
