20. ledna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Vědci našli třetí pilíř dávného Juditina mostu. Vydržel do povodně roku 1342

Do vody se s potapěči nořil i fotograf LN Petr Topič. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Do vody se s potapěči nořil i fotograf LN Petr Topič. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha I přes náročné podmínky jsou vědci s podvodním výzkumem spokojeni. Našli a zaměřili pilíř dávného mostu. Dat už mají za 130 let výzkumů tolik, že si prý říkají o shrnutí v knize.

Prudký vítr a silný proud. Nečekaně rychle se v uplynulém týdnu zhoršovaly podmínky, za nichž se potápěči spolu s archeology nořili do chladné Vltavy, aby hledali pozůstatky pilířů Juditina mostu ze 12. století.

Třídenní výzkum v okolí Karlova mostu mají vědci za sebou.
„Účel, pro který jsme celou akci spustili, se naplnil. Ověřili jsme si možnosti dokumentace archeologických reliktů pod vodou. Máme také vzorky dřeva pro dendrochronologické datování,“ sdělil LN Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Cílem je zaměřit fragmenty kamenného Juditina mostu, který v roce 1342 strhla...
Včera ráno v 8.30 hodin se pak potápěčský tým tvořený dvojicí žen a pěti muži...

Oproti dřívějším ponorům byla novinkou přímá účast archeoložky a potápěčky Barbory Machové, jež vedla tým šesti školených potápěčů. „Podařilo se nám některé relikty geodeticky zaměřit, což se dříve nestalo. Zachytili jsme i jeden celý pilíř, dvě zděné konstrukce a na staroměstském břehu takovou anomálii – patrně nějaký mostní prvek,“ dodala Machová, která je v Česku průkopnicí podvodní archeologie. Zkušenosti má i z mořských ponorů v Chorvatsku či u Kypru, kde se potápěla k vrakům lodí.

Studie a kniha na obzoru?

Vědci tentokrát využili georadaru, pokoušeli se i o fotogrammetrii (zaměření) objektů, ale viditelnost byla špatná. „Zhoršovalo se to. Pakliže v pondělí bylo vidět na třicet centimetrů a v úterý jen na dvacet, tak ve středu to bylo ještě horší,“ líčili potápěči.

Celý tým chtěl v lednu využít nejen obvykle lepší viditelnosti, ale také menšího lodního provozu v okolí atraktivní památky. „Nyní nás čeká zpracování získaných dat: fotografií, souborů z georadaru, geodetické dokumentace... To vyhodnotíme a pak si položíme další otázky, jak pokračovat a nač se soustředit příště,“ uvedl Petr Starec z Muzea hlavního města Prahy.

Oprava Karlova mostu na Salzerově rytině z roku 1784 s půdorysným zachycením...

Oprava Karlova mostu na Salzerově rytině z roku 1784 s půdorysným zachycením pilířů Karlova a Juditina mostu.

Podle Jaroslava Podlisky z Národního památkového ústavu je výzkum pokračováním úsilí a snah řady osobností. Už v roce 1890 pátral profesor pražské techniky Albert V. Velflík po zbytcích pilířů; v ulici U Lužického semináře je dosud v domech s čísly 77 a 78 k vidění mostní oblouk.
„Myslím, že za těch 130 let poznávání už máme tolik dat, že se nachýlil čas je shrnout a publikovat, aby jak laická, tak odborná veřejnost věděla, co tu je,“ řekl Podliska, dle nějž vznikne nejprve článek. „Ale Juditin most je téma na knížku,“ doplnil.

Z písemných pramenů se toho o románském mostu až tolik nedozvíme. „Hle, druhá naše Judito, nejslavnější a nejjasnější česká královno, Vaše skutky ukazují, jak jste moudrá, ušlechtilá a přičinlivá, totiž rozličné výzdoby klášterů, podpory kněží a chudých poddaných, a když již pominu jiné nesčetné činy, hlásají je zbudování kláštera v Teplicích, a co nad všechno toto vyniká, císařské dílo Pražského mostu,“ uvádí ve 12. století Letopis Vincencia, kanovníka pražského kostela, jenž o kus dál dodává, že to vše „zbudovala za tři léta“.

Otisky mostů v české historii

Most asi vznikl dle dobových vzorů v Itálii a nebo v Řezně, ale nejspíše stavba trvala přes tři roky; vznikl mezi lety 1158 a 1172 jako první kamenný most v Praze přes Vltavu. Nebyl tam však prvním přemostěním. V takzvané Kristiánově legendě, jež zmiňuje přenos ostatků svatého Václava v 10. století, je pár slov o starší lávce: „Spěchajíce dále k řece Vltavě a shledavše, že je most porušen, jali se naříkati (...) a modliti. A brzy byli vyslyšeni, zvedli jej na ramena... a přešli bez nesnází prolomený most.“ Kosmas zmínil dřevěný most i při popisu povodně z roku 1118, načež byl někdy v polovině 12. věku stržen.

Král Vladislav II. dal pak vystavět kamenný most o délce 514 metrů, na jehož stavbu během králových cest do ciziny dohlížela choť Judita. Most měl 21 oblouků a dvacet pilířů. Držel do povodně roku 1342. Pak byly kameny využity ke stavbě Karlova mostu.

Tento týden, od pondělí 14. ledna do středy, prováděli vědci z Archeologického...

Co se v jeho okolí bude dít v budoucnu? Dle Maříka se potápěči vydají na dno řeky v dalších měsících, záleží však na viditelnosti.

„Je zde prostor ke geofyzikálnímu výzkumu, můžeme využít sonarové snímky říčního dna a podobně,“ uvedl Podliska. Možná je také tvorba 3D modelů. Výhledově by se mohli vědci zaměřit i přímo na známý pilíř, odsát sediment a zjistit ještě víc z toku času.

Martin Rychlík

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz