Dosavadní rekord držela malba z této jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6200 let. Ve středu o tom informoval archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na objevu podílela.
Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pravěké osídlení. Nespíš patří ke kultuře se šňůrovou keramikou |
V Kateřinské jeskyni se nachází několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy. Před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará. Šlo tehdy archeologickou senzaci, žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány.
  |
Ve zkoumání však odborníci pokračovali, olomoučtí archeologové společně s kolegy ze Správy jeskyní ČR dali týmem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14. „Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ uvedl archeolog Martin Golec.
Nejasný smysl kresby
Mozek si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. „Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ podotkl Golec.
I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady. Kresba na mohutném kameni přezdívaném Mozek leží na konci Hlavního sálu, ke kameni se tak pravěcí lovci mohli vydávat k obřadům. „Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa,“ dodal olomoucký archeolog.
Zajímavé archeologické objevy v ČR v posledních letechLéto 2001 - Téměř dva tisíce let staré pozůstatky římského vojenského tábora z doby markomanských válek objevili archeologové při výzkumu na periferii Olomouce. Nález potvrdil dříve zpochybňované zprávy starých antických autorů o průniku Římanů hluboko na sever do tehdejšího barbarského území. Do té doby byla za nejseverněji položený polní tábor římských vojsk považována lokalita v Modřicích nedaleko Brna. Stopy po římských legionářích se podařilo nalézt například i v roce 2013. Květen 2003 - Kost dinosaura z čeledi Inguanodontidae starou asi 95 milionů let objevil v květnu 2003 nedaleko Kutné Hory lékař, který původně pátral po trilobitech. Na jeden z několika málo objevů dinosauřích fosílií na území ČR navázala ve stejné lokalitě odkrytí dalších pozůstatků pravěkých ještěrů v letech 2004 a 2005. Duben 2005 - V chrámu svatého Víta na Pražském hradě byla objevena pohřební komora, do níž bylo uloženo tělo císaře a krále Karla IV. Přesné místo uložení panovníka bylo dlouho opředeno tajemstvím. Obecně se pouze vědělo, že to muselo být někde před hlavním oltářem katedrály. Už v 19. století podzemní prostory prozkoumal architekt a restaurátor Josef Mocker, později se ale na jeho objev zapomnělo. Červenec 2005 - Archeologové informovali o výsledku několikaletých výzkumů na náměstí Republiky v Praze. Výzkum, vyvolaný stavbou obchodního centra Palladium, odkryl pozůstatky románského paláce, obytných domů z 12. století, gotického špitálu a dalších staveb. Říjen 2007 - Média informovala o nálezu desítek lidských koster z mladší doby bronzové v odpadní jámě v Kněževsi u Prahy. Objev je ojedinělý v tom, že se vědcům daří v 5000 let starých kostech najít DNA, z čehož se dá zjistit, odkud lid popelnicových polí do Kněževsi přišel. Kosti staré 5000 let nepatří Slovanům ani Keltům. Říjen 2007 - Archeologové našli v Mašovicích u Znojma spodní část půlmetrové pravěké sochy, kterou podle dne objevu nazvali Hedvika. V srpnu 2008 ve stejné lokalitě objevili další asi 7000 let staré torzo plastiky ženy, kterou vytvořili zástupci kultury s moravskou malovanou keramikou. Obě skulptury byly patrně modlami symbolizujícími život a plodnost. Říjen 2010 - Archeologové oznámili objev pravěkých dřevěných konstrukcí na hoře Vladař na Karlovarsku. Byly součástí vodní nádrže, která souvisela s hradištěm na vrcholu hory. Duby, z nichž byly trámy zhotoveny, byly pokáceny zhruba před 2500 lety. Podle archeologů jde o nález svým rozsahem unikátní i v evropském měřítku. Srpen 2014 - Na pražském Vyšehradě objevili archeologové základy jednoho z největších kostelů střední Evropy, zároveň jde o nejstarší známý vyšehradský kostel. Pozůstatky kostela leží zhruba 150 metrů od hlavní baziliky, písemné zprávy o stavbě nejsou, podle archeologů pochází z let 950 až 1050. Objevený půdorys svou velikostí a složitým tvarem nemá v daném období srovnání na celém území západních Slovanů. Září 2018 - Vědci informovali o výsledcích pětiletého výzkumu lokality u Hvozdnic na Hradecku, zdejší archeologické nálezy podle nich významným způsobem změnily pohled na pravěký vývoj na území Čech. Objevy dokazují, že východní Čechy v době bronzové patřily ke kolébce kultury lužických popelnicových polí. Leden 2019 - Archeologové oznámili objev dřevěné studny u Ostrova na Chrudimsku. Letos v únoru archeologové řekli, že podle analýz je studna nalezená pod budoucí D35 nejstarším pravěkým dřevěným objektem na světě. Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na její konstrukci pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív. Listopad 2019 - Náhodný nálezce objevil na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva, řekla ČTK archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Nález označila za mimořádný. Květen 2020 - Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v ČR, která se nachází v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, Černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. |
