130 let

Vědci tvrdí, že našli u lidí gen pro „vůni lásky“

Česko

NEW YORK Dědičná výbava určuje, jak vnímáme vůni, která souvisí se sexuální přitažlivostí. Tvrdí to tým vědců z Rockefellerovy univerzity v New Yorku ve studii, kterou zveřejnilo poslední číslo časopisu Nature.

Neurobioložka Leslie Vosshallová s kolegy zkoumala vliv různých vůní na čichové ústrojí dobrovolníků.

Zjistila, že lidé rozdílně reagují na látku zvanou androstenon.

Tuto chemikálii odborníci považují za první známý savčí feromon, tedy odér související se sexuální atraktivitou. Nyní se ukázalo, že tuto látku vnímáme pomocí čichového receptoru kódovaného genem, který se u lidí vyskytuje ve třech formách.

Osoby s první variantou považují pach savčího feromonu za příjemný, připomíná jim květiny nebo vanilku. Lidem s druhou formou naopak příliš nevoní, připomíná jim pot nebo moč. Nosiči třetí, nejvzácnější varianty, ho necítí vůbec.

Odborníci ale připouštějí, že výzkum v oblasti lidských feromonů je poměrně kontroverzní záležitostí. Přestože se jim nyní podařilo zjistit, jak lidé androstenon vnímají, není zatím vůbec jisté, zda a jakým způsobem na něj naše tělo reaguje.

Účinek zmíněné látky jako vábničky na opačné pohlaví dosud experti prokázali jen u prasat. Chemikálie se uvolňuje ve slinách vepřů a u prasnic v říji aktivuje sexuální chování.

Přesto se na trhu už několik let objevují parfémy a další látky, které využívají přídavku androstenonu jako marketingového tahu pro propagaci „zaručené a vědecky ověřené vůně lásky“. To, zda láska opravdu prochází nosem nejen u prasat, ale také u člověka, musí prokázat další výzkumy.

Více informací na straně 17

***

To, zda láska opravdu prochází nosem, musí prokázat další výzkumy

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás