Řekami teče málo vody, bílá nadílka byla letos chudá, takže ani tání sněhu spásu nepřinese. Dubnové sucho je horší než to v suchých letech 2018 a 2019. Veřejnou debatu však už několik měsíců ovládá téma koronaviru; klimatická změna a její dopady jako by na chvíli nebyly. Nejen příroda zmíněnými projevy, ale i Ústav výzkumu globální změny Akademie věd známý pod zkratkou CzechGlobe proto teď varují: Nic z toho, co trápí planetu, nezmizelo!
PETRÁČEK: Nákaza suchem. Nesledujte Gretu, ale hladinu vody ve studních |
„Apelujeme na politickou reprezentaci, aby ve snahách o rychlé obnovení ekonomického výkonu či v zájmu lákavých řešení pro zachování životní úrovně a zaměstnanosti nepřistoupila na přehlížení či odmítání již přijatých závazků a snah o zmírňování důsledků globální změny klimatu a adaptaci na ni,“ stojí ve výzvě CzechGlobe.
  |
Ústav vydal varování i kvůli diskusi, jež se vede ohledně takzvané Zelené dohody pro Evropu, tedy balíčku opatření, který Evropská komise (EK) představila v prosinci 2019 a jenž má v EU postupně zajistit přechod na ekologičtější mód fungování. Některé státy unijní sedmadvacítky volají po tom, aby se plány na politiku šetrnější vůči životnímu prostředí v době propuklé koronavirové krize odložily, v tomto smyslu se vyjádřil i český premiér Andrej Babiš (ANO).
„Zelená politika je ohrožená, platí totiž, že zelená politika drahá jest. Věděli jsme, že Zelená dohoda nebude levná záležitost. Teď se bojíme, aby se v zájmu restartování ekonomiky neřeklo, že nám na ni nezbývá peněz a že počkáme. Ale sledujte, jak se věci vyvíjejí: letos to vypadá, že se na nás řítí z hlediska sucha katastrofa,“ řekl serveru Lidovky.cz ředitel Ústavu výzkumu globální změny Michal Marek.
CzechGlobe teď vytváří seznam všech možných iniciativ a hodlá je vyzvat, aby se k apelu přidaly.
Současné sucho v ČR je horší než v minulých dvou letech. Zemědělci ale mohou doufat v deštivější květen |
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s akademiky souhlasí, byť jen částečně. „Věřím, že válku s virem vyhrajeme, proti suchu či kůrovcové kalamitě však nikdo vakcínu nebo účinný lék nevymyslí. I proto platí, že sumu peněz, již máme na opatření pro zadržení vody v krajině či na zeleň, musíme zachovat a ideálně i navýšit. A to i za cenu deficitu státního rozpočtu,“ uvedl Brabec. Opatření by dle něj mělo přibývat a jejich aplikace nabírat na rychlosti.
Letošní zima byla v Česku druhá nejteplejší v historii měření, únor byl ale rekordní |
Jinak se ale ministr dívá na zelenou politiku. „Dosud nevíme, co přesně se pod dohodou skrývá; dopadová studie EK se teprve chystá. A rovněž nevíme, jak moc se současná pandemie propíše do zbídačených ekonomik států, kde chybí peníze téměř na všechno,“ dodal ministr s tím, že k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 se Česko hlásí a stejně tak k dalším věcem. „Kvůli epidemii si však musíme říct, co dělat urgentně a co může počkat,“ dodal Brabec.
Podle CzechGlobe není pochyb o tom, že vzmach nemoci covid-19 je mimo jiné i důsledkem globalizace. Jak ústav uvádí, k šíření viru přispěl bezprecedentní ekonomický tlak na životní prostředí. Například v podobě nevídané míry přepravy zboží a lidí na velké vzdálenosti, a to bez zohlednění faktu, že existují problémy se zásobením vodou, že dochází k čím dál častějšímu výskytu klimatických extrémů, že dochází k záborům zemědělské půdy pro výstavbu či že roste problém s udržením potravinové bezpečnosti.
Brabcův resort i akademici se shodují v tom, že pandemie nabízí i nové příležitosti. „Restart ekonomiky s sebou nese i šanci, že budeme věci dělat jinak. Tuto příležitost bychom měli využít,“ uvedl Marek. Jak? Dle něj třeba skrze nové technologie či větší mírou využití obnovitelných zdrojů.
Nástrahy restartu
Ministr poznamenal, že výrazné snížení leteckého a automobilového provozu a utlumení výroby v důsledku zavedených restrikcí vyčistilo ovzduší od prachu i oxidu dusíku. „Jde to,“ uvedl Brabec. Otázkou však je, za jakou cenu. A k tomu přičteno: jedna věc je, co provede Evropa a jak se přičiní zbytek světa. Obrázky toho, jak se nad čínským Wu-chanem, epicentrem nákazy, vyčistil vzduch, když byla epidemie v rozpuku, obletěly svět. K témuž došlo i nad virem zdecimovanou Itálií. Odborníci na klima ze světových univerzit však už v únoru upozorňovali: podobné snížení emisí, byť ne v tak krátkém čase, jsme sledovali při různých historických událostech – ať už to byly ekonomická krize v roce 2008 či druhá světová válka. Jenže pokaždé, když se svět dal zase do pořádku, pak doháněl, co zaspal. A pro životní prostředí to znamenalo ještě větší zátěž než předtím.
