Před 105 lety se narodil Robert Oppenheimer, otec americké jaderné pumy
Uprostřed války za něho velitel orodoval slovy: „Musíme ho udržet za každou cenu!“. Deset let poté prezident vydává příkaz: „Postavte neprostupnou zeď mezi něj a všechna státní tajemství!“ A to jen proto, že v určitou chvíli převážilo svědomí nad ctižádostí.
Robert Oppenheimer se narodil 22. dubna 1904 v New Yorku v rodině obchodníka, který se vystěhoval z Německa do USA a tam zbohatl. Robert hravě vystudoval Harvard, potom si zajel na zkušenou do Götingenu. Doktorát získal za práci o kvantové teorii molekul.
VAmerice začal působit na Kalifornské univerzitě v Berkeley a Kalifornské technice v Pasadeně. Vědecké výsledky ho zase brzy vynesly do čela americké fyziky. V roce 1936 se sblížil s komunistickou intelektuálkou. „Levá“ epizoda skončila v roce 1940 sňatkem s půvabnou bioložkou.
Počátkem roku 1939 přichází z Německa zpráva o objevu štěpení uranu. Vědecký svět s úžasem stanul před zdrojem obrovské energie. Pokud ji nacisté dokážou spoutat do bomb... Bylo nutno jednat.
Prezident Roosevelt rozjíždí uranový program. A konečně v roce 1942 začíná Projekt Manhattan – vývoj jaderné pumy. V pustých kopcích u novomexického městečka Los Alamos vzniklo utajené výzkumné středisko.
Oppenheimer, jmenovaný vědeckým ředitelem celého projektu, tam kromě vědecké špičky ze Států sezval i uprchlíky z Evropy. O jeho vědecké i lidské prestiži svědčí skutečnost, že někteří badatelé do projektu vstoupili jen kvůli němu.
Jelikož se v létě 1943 sešel se svojí bývalou „rudou“ láskou, „bezpečáci“ žádali jeho odvolání. Velitel Projektu Manhattan generál Groves po rozhovoru s obviněným obratem telefonuje nadřízenému do Washingtonu: „Žádám, abyste bez ohledu na informaci, kterou o Oppenheimerovi máte, jeho zaměstnání schválil. Pro projekt je absolutně nepostradatelný.“
Aby znovu získal ztracenou důvěru, Oppenheimer sám od sebe udal Haakona Chevaliera, levicově smýšlejícího lingvistu. Měl se Oppenheimera zeptat, zdali by souhlasil s případnou soukromou výměnou informací se sovětskými vědci... Tak si nakonec ambiciózní fyzik ředitelský post udržel – zatímco nic netušící lingvista se až v 50. letech náhodou dozvěděl, proč měl pořád takové potíže se sháněním místa, až musel odjet do Evropy.
První jaderná puma světa vybuchla 16. července 1945. Oppenheimera prý při pohledu na apokalyptickou explozi napadl verš ze staroindického eposu: „Jsem smrt, jež ničí vše.“
Následovaly z vojenského hlediska problematické a z humánního zcela neomluvitelné tragédie Hirošimy a Nagasaki. Oppenheimer dostal nejvyšší americké vyznamenání. Poté, co ho při tom Harry Truman představil coby „otce atomové bomby“, se Oppenheimer stal mediální hvězdou.
Jaderné záměry politiků ho ale časem začaly děsit. Opatrně vyjádřil nesouhlas s eskalací amerického jaderného zbrojení, odmítl vývoj vodíkové pumy, navrhl podřídit záležitosti jaderné energie mezinárodní kontrole. A narazil. Koncem roku 1953 ho FBI nařkla z velezrady. Zanedlouho stanul před vyšetřovací komisí vládního Výboru pro atomovou energii. Ta vynesla verdikt NESPOLEHLIVÝ.
Sešupem však opět získal důvěru kolegů. V roce 1954 je demonstrativně zvolen ředitelem prestižního Ústavu pro pokročilá studia v Princetonu. Tam roku 1967 umírá.
