Vedra už straší víc než mrazy. Extrémní teploty mohou ublížit až milionu lidí v Česku

Parna nejvíc doléhají na lidi ve městech. „Extrémně vysoké teploty jsou umocněny přímým slunečním zářením, v jehož důsledku se v létě významně ohřívají zejména umělé povrchy, takže v jejich blízkosti je dosahováno vyšších teplot vzduchu než ve volné krajině. Vlny veder v posledních letech přinášejí mnohonásobně více obětí na lidských životech než mrazy,“ píše se v akčním plánu adaptace na změnu klimatu, schváleném vládou.

Čísla evropské agentury pro životní prostředí nejsou optimistická. Pokud nebude Evropa nijak reagovat, podle predikcí by mohla ve dvacátých letech tohoto století vedra v Evropské unii zapříčinit každý rok 26 tisíc úmrtí. Nyní je to 11 tisíc. „V globálním pohledu to má gigantický rozměr,“ potvrzuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Komplikace z horka

Horké počasí přivádí už teď k lékařům tisíce Čechů. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) navštívilo loni ordinace kvůli horku přes tisíc pacientů.

Na polovině stanic padly teplotní rekordy. Nové maximum překonalo rok 1944

„Lidí, kteří mají každoročně kvůli horku potíže, je bezpochyby mnohem více. Například nemocných s vysokým krevním tlakem, kterým vedra mohou způsobit vážné komplikace, eviduje VZP bezmála 900 tisíc. Kolik z nich ale ročně skutečně pocítí obtíže vyvolané vysokými teplotami a zda příčinou byla právě enormní horka, nelze mnohdy přesně říci,“ sdělil mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Tropická vedra zasáhnou zejména jih Evropy, s postupem let ale začne předpověď čím dál intenzivněji platit i pro Česko.

V Česku je ale nyní zatím stále ještě větším rizikem mráz než horko. Podle čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zemřeli v roce 2015 na vystavení nadměrnému horku tři lidé. Mráz si vyžádal 105 obětí.

Počet tropických dní bude stoupat

V dlouhodobém horizontu se ale očekává, že se počet letních i tropických dní, zatěžujících organismus, bude postupně navyšovat. Počet prvně zmíněných, kdy je teplota vyšší než 25 stupňů, se zvýší ze 45 na 91, druhých, kdy teplota přesahuje 30 stupňů Celsia, vzroste z 8 na 31.

„Vlny veder se na našem území objevují nejčastěji v červenci a srpnu. Extrémně dlouhé vlny mohou trvat až měsíc. Nejvíce zasaženo bývá území Moravy a Slezska, dále střední, východní, západní a severozápadní Čechy,“ říká vedoucí odboru klimatologie Anna Valeriánová z Českého hydrometeorologického ústavu.

Při vysokých teplotách přitom lidem hrozí nejenom zdravotní obtíže. Vliv má počasí i na pracovní výkon či na jednání lidí jako takové. Pociťují únavu, leckdy začínají být i agresivní.

Extrémy, výkyvy, sucha, povodně...

„Změna klimatu je dnes chápána jako nárůst extrémů, výkyvů počasí, sucha, povodní. Dopady mohou být zřetelnější ve městech, protože je tam populace zranitelnější. Když přijdou vlny veder, které budou čím dál častější, ve městech je tomu vystavena značná část populace. Má to vliv na úmrtnost, zdraví, pracovní výkonnost i ostatní aspekty života společnosti,“ míní David Vačkář z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Co Trump z Pařížské dohody pochopil špatně. Otázky a odpovědi k omylům prezidenta

Ačkoliv mrazivých dní, tedy těch, kdy je teplota pod nulou, je v Česku stále více než tropických, už teď počet tropických narůstá, zatímco počet mrazivých klesá. A i v tomto případě by se měl poměr v budoucnu obrátit. Ze 112 mrazivých dní by jich mělo v budoucnu být 69.

A ještě jeden nárůst. Ten platí pro tropické noci, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. Ty se v Česku doposud vyskytovaly jen zřídka, nejčastěji v Praze, která je tepelným ostrovem. Nárůst by měl v budoucnu nastat kromě Prahy například na jižní Moravě a ve středním Polabí. „V průběhu extrémního léta 2015 bylo na stanici Praha – Klementinum zaznamenáno 27 tropických nocí, v roce 2016 to bylo pouze 5 tropických nocí,“ říká Valeriánová. Rok od roku sice počty kolísají, na rostoucí trend to ale nemá vliv.

Voda dochází

Spolu s častějšími vysokými teplotami se bude měnit také rozložení srážek v roce, kterých bude v létě ubývat a v zimě přibývat. Současně bude v zimě tepleji, a tudíž bude čím dál vzácnější sněhová pokrývka. To má negativní vliv na podzemní hladiny vod, které na tom už teď nejsou dobře.

Češi by se přitom neměli nechat zmást situací, kdy vedro ukončí bouřka. Prudký přívalový liják nezvládne půda absorbovat a voda odteče. Dobře to na začátku roku vypadalo i se sněhovou nadílkou. Ani té ale nebylo pro doplnění spodních vod dost.

Například v Hradci Králové je stav nejhorší za posledních 20 let. Region má přitom dlouhodobě nejméně vody v republice. Hladiny jsou níž než obvykle také na severní a jižní Moravě. „I kvůli tomu, jak je položená Česká republika, na nás problémy s vodou přišly rychleji než na jiné státy. Pramení tu velké řeky, ale žádná nepřitéká, musíme se chystat jinak než země s relativně vodnatými řekami,“ míní ministr Brabec.