Přechod k vegetariánství by znamenal větší snížení produkce skleníkových plynů, než jaké celosvětově vyprodukuje doprava, tvrdí prominentní vědec ve službách OSN.
Jezte méně masa, významně tak přispějete k boji se změnou klimatu, hlásá Rajendra Kumar Pachauri. Muž, který posledních šest let stojí v čele Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Práci tohoto orgánu, sdružujícího pod záštitou OSN tisíce klimatologů z celého světa, loni ocenil i Nobelův výbor.
Pachauri argumentuje přesvědčivými čísly: podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se živočišná výroba podílí na celosvětové produkci skleníkových plynů osmnácti procenty. Mnohem častěji zmiňované dopravní prostředky včetně stamilionů aut a obřích dopravních letadel mají dohromady na svědomí jen patnáct procent.
Zemědělství ke globálnímu oteplování přispívá hlavně produkcí tří plynů - oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného. Podle odhadu FAO je jejich škodlivost zhruba srovnatelná. Studie, o kterou se Pachauri opírá, zahrnuje vliv všech fází, které předcházejí doručení masa na pulty obchodů. Tedy odlesnění ploch s úmyslem získat nová pole či pastviny, výrobu hnojiv potřebných k vypěstování dostatečného množství krmiva i spalování fosilních paliv ve vozidlech zemědělců. Podstatnou roli hrají samozřejmě i přímé emise hospodářských zvířat. Jde především o metan, který se uvolňuje během trávicího procesu v útrobách skotu.
Hlad moderního člověka po mase se stává stále častěji cílem kritiky. Má nezanedbatelný vliv snad na všechna myslitelná ekologická zla včetně odlesnění, následné eroze půdy, nedostatek pitné vody, znečištění vzduchu i vod, klimatické změny i pokles biodiverzity.
Kilo hovězího nebo půl metráku brambor?
Pro globální pohled je zásadní skutečnost, že získání jednoho kila masa vyžaduje mnohonásobně víc energie a plochy úrodné půdy než vypěstování stejného množství potravin rostlinného původu.
Podle vědců z Cornellovy univerzity je na získání rostlinné bílkoviny s energetickou hodnotou jednoho kilojoulu (kJ) potřeba 2,2 kJ z fosilních paliv. Tomu se v současnosti nelze vyhnout.
Pravé mrhání ovšem nastává v živočišné výrobě. Kilojoule z kuřecího masa je energeticky čtyřikrát náročnější než výroba stejně výživné potraviny rostlinného původu. U vepřového tento poměr stoupá na 17:1 a u hovězího až na závratných 54:1. Ročně tak má průměrný jedlík masa na kontě o tunu a půl CO2 víc než vegetarián.
***
Nárůst koncentrace
skleníkových plynů v atmosféře
předindustriální období současná
plyn (asi do 1750-1800) koncentrace
oxid uhličitý CO2 280 ppm (100 %) 377 ppm (135 %)
metan CH4 0,75 ppm (100 %) 1,80 ppm (240 %)
oxid dusný N2O 0,28 ppm (100 %) 0,32 ppm (114 %)
PRAMEN: ČMHÚ
Během cesty masa z pastvin na pulty obchodů se ve všech fázích vyprodukuje více skleníkových plynů než všecny automobily světa. Započítán je kromě procesu výroby hnojiv a krmiv také vliv přeměny původních lesů na pole a pastviny.
