Velenice se „spojí“ po devadesáti letech

ČESKÉ VELENICE Když se v září 1919 odtrhla od rakouského města Gmünd část, později nazvaná České Velenice, měli veleničtí Češi všechny předpoklady k tomu, aby ze svých rakouských sousedů udělali chudé příbuzné. V Česku totiž zůstalo jak důležité vlakové nádraží, tak průmysl. A výsledek po takřka devadesáti letech, kdy hranice mezi oběma městy vstupem do Schengenu znovu prakticky mizí? Pro někoho možná paradoxní. „Bohatí“ Rakušané chodí nakupovat do velenických vietnamských tržnic bačkory s nápisem „Guten Tag“ a „chudí“ Češi zase míří pro boty nebo sportovní zboží do Gmündu. „Žádné velké změny neočekávám. Ta skutečná změna nastane, až se u nás a v Rakousku trochu vyrovnají platy a kupní síla,“ říká velenický starosta Jaromír Slíva. Už dnes je podle něj znát, že se Rakušanům kvůli sílící koruně nevyplatí tolik nakupovat ve vietnamských obchodech, a trhovců proto začalo pomalu ubývat.