PRAHA Veletržní palác, v němž sídlí Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze, prošel velkou změnou. V jeho třetím a čtvrtém patře jsou nové instalace, které budou veřejnosti ode dneška zpřístupněny.
Autoři divácky přitažlivé expozice - Milan Knížák a Tomáš Vlček - zde prezentují nejvýznamnější autory české výtvarné scény. „Současnou expozici jsme koncipovali jako hold českým postojům. Prezentujeme umělecká díla jako soubor velkých kolekcí jednotlivých tvůrců..,.“ uvedli zmínění autoři nových instalací. Podařilo se jim dokonale propojit všechny druhy výtvarného umění v daném čase, od maleb po užité umění, nábytek, sklo. Svoji důmyslnou funkci zde má i spojení české scény se sbírkou francouzského umění.
Sály rozdělené podle barvy Nově koncipované sály mají i své barvy, které dodávají instalacím atmosféru a parafrázují dobové klima. Vybraní velikáni české výtvarné scény zde mají svoje kóje, v nichž jsou představeni nejen prostřednictvím své tvorby, ale i fotografií a základními daty a údaji.
Čtvrté patro je tedy věnováno období konce 19. a začátku 20. století, které představuje významnou epizodu v dějinách moderního umění. Instalace pomyslně začíná díly Josefa Navrátila, v jehož tvorbě se spojily místní tradice s novými tendencemi zahrnujícími vývoj od romantismu k realismu. Expozice nabízí krásná díla dalších vynikajících malířů od Mikoláše Alše přes Vojtěcha Hynaise, Antonína Slavíčka, Maxe Švabinského po Františka Bílka a mnoho dalších. Nechybí samozřejmě Ženíšek, Purkyně a další.
Nově je zde prezentována také rozsáhlá expozice Františka Kupky, kterou Národní galerie vlastní, a to nejen velkolepými plátny, jakými je například obraz Kolmé plochy, Babylon a jiné, ale i soubory významných kreseb.
O patro níž se nacházejí umělecká díla, která vznikla v období let 1900-1930, kdy se Praha stala v mnoha ohledech významným centrem, které navíc zviditelnily dvě unikátní výstavy zahraničních umělců - Rodina a Muncha. Tuzemské autory zasáhla velmi silně vlna kubismu, která u nás přerostla jako nikde na světě až do tvorby životního stylu. Zároveň zde vznikalo rozsáhlé sociální umění.
Ve třetím patře najdou návštěvníci mimo jiné plastiky Otto Gutfreunda, mimořádná díla Emila Filly, Bohumila Kubišty, Antonína Procházky, Otakara Kubína, Rudolfa Kremličky, Václava Špály...
Druhé patro zůstalo beze změny, která by v tomto případě ani nebyla namístě. Představuje umění let 1930-2000 od Toyen po Jiřího Trnku. Při příležitosti znovuotevření stálých expozic byla vydána i reprezentativní publikace nazvaná 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie v Praze.
