BRNO Ministr financí Miroslav Kalousek přilil olej do ohně: odmítl dotovat Velkou cenu motocyklů v Brně. Řadí ji po bok hokejové extraligy či fotbalové první ligy, které si podle něj na sebe na rozdíl od sportů a soutěží pro mladé musí vydělat. Oznámení, že letošní Grand Prix bude poslední, se tak stává mnohem reálnější.
Spor je o placení tzv. zalistovacího poplatku, který musí brněnský automotodrom platit společnosti Dorna za právo soutěž pořádat. Ten se mění, jde asi o sedmdesát milionů korun. A přibližně se kryje s celkovou ztrátou brněnského okruhu. Předsedkyně představenstva automotodromu Ivana Ulmanová včera oznámila: Požádáme stát o příspěvek a garance, stejně jako když pomáhal s dalšími mistrovstvími včetně basketbalového či lyžařského v Liberci. „Není nutné, aby (dotace) putovala na náš účel, může ji přímo poukázat společnosti Dorna,“ dodala.
Ministr financí Kalousek ve čtvrtek podobné úvahy označil za nereálné – ačkoli i podle něj stát sport především jako veřejně prospěšnou činnost v oblasti výchovy mládeže podporovat musí. „Ale velké ceny, fotbalové nebo hokejové první ligy, vedle toho, že je to krásný sport, je to především byznys. A já nevidím jediný důvod, proč by daňový poplatník měl dotovat byznys. Společnost má jiné priority,“ uvedl Kalousek. Že Velká cena, kterou přirovnal i k pouti, zmizí z kalendáře motocyklových závodů, nemá za riziko vlády. „Velkou cenu nepořádá, tu pořádá někdo jiný. Nevidím žádný důvod, proč by vláda peníze daňového poplatníka měla investovat právě do Velké ceny v Brně, ve vší úctě k Velké ceně,“ dodal Kalousek.
Předseda dozorčí rady okruhu a jeho spolumajitel Karel Abraham tento týden připomněl, že pouhé výnosy státu z daně za vstupenky a za prodané zboží jsou vyšší než částka, kterou by stát dal do podpory. A pokud se závody neuskuteční, státní rozpočet o peníze přijde.
Letošní ročník Grand Prix se ale ještě uskuteční. Ten příští pravděpodobně už ne. Společnost už loni podobně zrušila několik dalších tradičních závodů, aby snížila ztráty. Firma předloni prodělala 23,2 milionu korun a loni ještě o dalších téměř šedesát milionů korun více. Už dříve zdůrazňovala například náročnost rekonstrukce povrchu závodní dráhy, kterou uskutečnila.
Ulmanová zdůrazňuje: „Vedení automotodromu rozhodlo, že pokud nebude Grand Prix podporovaná státem, v roce 2012 nebude konána. To je definitivní,“ poznamenala. Pravděpodobně by to mohlo znamenat i zánik samotného okruhu, další akce a pronájmy by ho zřejmě neuživily. Už kvůli ztrátě jeho prestiže.
Zájemců o převzetí práva motocyklové závody pořádat místo Brna navíc přibývá, hlásí se například z Ukrajiny nebo z Maďarska. Šance získat po čase licenci zpět je tak mizivá.
Požadavek automotodromu včera podpořili představitelé brněnské radnice i hejtmanství. Píší, že jen na dani z přidané hodnoty akce státu přinesla podle odhadů 105 milionů, další desítky milionů na dani z příjmu. A zdůrazňují návštěvnost. O podpoře vlády hodlá hejtman Michal Hašek jednat ve středu s ministrem školství Josefem Dobešem. Ten ale tak vysokou sumu v resortním rozpočtu k dispozici nemá.
Společnost Automotodrom Brno má čtyři akcionáře, nejmenším je s pěti procenty radnice, více než dvě třetiny akcií vlastní firma ovládaná Karlem Abrahamem.
***
Masarykův okruh, místo rekordů
Velká cena ČR je proslulá velkými diváckými návštěvami, mistrovství světa silničních motocyklů provází mnohé rekordy.
* Místem konání je od roku 1965 Masarykův okruh. Ze 41 ročníků se 23 jelo po otevření nového okruhu v roce 1987. Předtím část trasy vedla zastavěnými částmi Brna.
* Okruh je dlouhý 5 403,19 metru a široký přibližně 15 metrů, má celkem čtrnáct zatáček. Nejvyšší naměřená rychlost je 311 km/h u Massimiliana Biaggiho.
* Návštěvnost Velké ceny v roce 2007 dosáhla 245 039 diváků. * Společnost Automotodrom Brno má většinu areálu pronajatou od svých podílníků.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
