Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Česko

Velká očkovací centra zadržují vakcíny, stěžují si praktici. Prý jsou za tím byznysové zájmy

„Víte, manželovi je třiaosmdesát, takže ho musel na očkování do centra Prahy dovézt syn. Já jsem za tuto možnost moc ráda. O tom, zda se kdy nechám naočkovat, jsem nepochybovala,“ pochvaluje si jedna z žen. ,,Já už se s nikým z místních dlouho nevídám, měli jsme tu dámský klub, ale to je teď pozastavené, tak se těším, až se to zase zprovozní,“ dodává. foto:  Petr Topič, MAFRA

Původní zpráva
Praktičtí lékaři, kteří měli být významnou složkou systému očkování proti covidu, si stěžují na nedostatek vakcín. Podle nich místo v ordinacích často končí ve velkých očkovacích centrech. Praktici kvůli tomu napsali i několik otevřených dopisů hejtmanům Ústeckého kraje, Pardubického a Vysočiny. To, že vakcíny „tečou“ hlavně do center, je dle nich motivováno byznysovými zájmy.
  5:15

Jak dlouho vás ochrání očkování od Pfizeru? I po půl roce má účinnost přes 90 procent, vyplývá z nových dat

„Když očkujeme proti chřipce, musím si vakcínu koupit. A je můj risk, jestli mi zůstane nevyužitá. Teď byla situace jiná, stát nakupoval vakcíny, to znamená, že zřízení očkovacích center bylo fantastický kšeft pro všechny, kdo je vytvořili,“ domnívá se pražská lékařka, jejíž identitu redakce zná. Podobně jako ona hovoří i další praktici napříč republikou.

Očkovací centra budují samosprávy, chod ale zajišťuje zpravidla nějaká velká nemocnice. Peníze za provoz i vyočkované vakcíny plynou ze zdravotního pojištění. Platba za jednu podanou dávku je 268 korun. „Člověk potřebuje dvě dávky, takže za jednoho pacienta je to skoro 600 korun a nestojí žádné náklady. V centru je to několikavteřinový úkon, nikdo tam pacienta nezná, neví, jak reaguje,“ domnívá se lékařka.

Ve sportovní hale v pražských Klánovicích se uskutečnilo 18. března 2021...
Zkušební provoz má v prvním týdnu prověřit fungování a řešení různých situací,...

Očkovacích látek je celkově málo a regiony je v centrech zadržují i proto, aby měly dostatek druhých dávek pro pacienty, kteří už jednu injekci dostali. To potvrzuje Ústecký kraj. „Vakcína Moderna byla použita na nutné očkování druhých dávek v očkovacích místech na území regionu, které musí mít logicky přednost,“ řekl pro Lidovky.cz mluvčí kraje Martin Volf.

Právě zmíněný Ústecký kraj za březen obdržel 10 600 dávek vakcíny Moderna a 8200 „porcí“ AstraZeneky. Praktikům ale distribuoval pouze vakcíny AstraZeneca, a to v celkovém množství 4400 dávek.

V praxi to vypadá tak, že se lidé načekají – praktická lékařka z Děčína vpíchla minulý týden nižší desítky prvních dávek a na ty druhé objednala své pacienty až na konec června. Dříve nebude mít látku k dispozici, protože se jí i kvůli problémům v dojednávání objednávek dramaticky nedostává.

Lidovky.cz hovořily s řadou praktických lékařů, kteří si nepřáli zveřejnit svá jména, ale redakce jejich totožnost zná: většina se jich shoduje, že nízké celkové dávky vakcín jsou jen část problému. Tou druhou je upřednostňování velkokapacitních očkovacích center, která často vznikají i ve velmi odlehlých lokalitách, kam to lidé s dojezdem nemají snadné.

Vakcíny měly sloužit praktikům

To, že se do ordinací moc dávek nedostává, je celorepublikový problém, který vyvěrá už z celkově malého množství dávek, jež do Česka přicházejí. Některé kraje však i tu trochu podle praktiků redistribuují do očkovacích center.

„Jedná se bohužel i o vakcíny Moderna a AstraZeneca, které jsou bez problému použitelné v primární péči,“ potvrdil serveru Lidovky.cz Ivo Procházka, krajský koordinátor praktických lékařů Jihomoravského kraje.

Při relativně dostatečném množství vakcíny Comirnaty od producentů Pfizer/BioNTech považuje Procházka očkování vakcínami AstraZeneca a Moderna v očkovacích centrech minimálně za nestandardní přístup. „Pacienty registrované u praktika to totiž vylučuje ze včasného očkování, dělá z nich občany druhé kategorie s potenciálním ohrožením na zdraví a na životě,“ dodává.

Podle vládních proklamací se AstraZeneca měla zavážet hlavně do ordinací praktických lékařů, protože je nenáročná na skladovací teplotu, podobně jednodávkový Johnson & Johnson.

V menším množství do „úřadoven“ praktiků míří také látky Moderna a Pfizer. Ten byl označován za přípravek, který není do běžných ordinací vhodný, protože vyžaduje speciální hluboké zchlazení. Nedávný výzkum však zjistil, že jej lze uchovávat při teplotě minus 15 stupňů Celsia, což znamená, že ho praktici mohou uschovat v klasickém mrazáku.

Co se týče Moderny, například Plzeňský kraj ji do ordinací vůbec nedistribuuje. „V březnu byl v dodávce této vakcíny více než dvoutýdenní výpadek, proto šla výhradně na krajská očkovací centra, a to na pokrytí druhých dávek vzhledem k výpadku, celkem 780 lahviček,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.

Podle ní je v kraji naopak výhradně praktikům k dispozici AstraZeneca, aby i oni mohli svým pacientům poskytnout komfortnější očkování.

Druhou dávku vakcíny od firem Pfizer a Moderna bude možné podávat 38 až 42 dní po první

Zapojení praktických lékařů přitom mělo být strategickou výhodou, protože část lidí jinam než k nim nepůjde. Roli hraje i to, že pacienti svému doktorovi věří a nechají si vyvrátit bludy, pokud jim podlehli.

„Maminka se očkování bála, četla něco o AstraZenece a odmítala ji. Když si ale promluvila se svojí paní doktorkou, byla už klidná, strach ji přešel. Chodí k ní patnáct let, má k ní důvěru,“ popsala Lpro Lidovky.cz čtyřiapadesátiletá Radka z Prahy.

Center jsou už desítky

Pro očkovací centra platí kombinovaný model úhrad z pojišťovny. První složkou je platba za samotný výkon očkování proti covidu a druhou paušální denní sazby za provoz vakcinačního centra, případně ještě úhrada dopravy, pokud jde o mobilní očkovací týmy nebo doktory, co chodí za klienty domů či do pečovatelských zařízení.

Paušální denní sazba se u očkovacích center liší podle kategorií, které se rozdělují na základě počtu provedených výkonů a provozní doby. V horní hranici je to 12 tisíc denně krát koeficient počtu pojištěnců VZP v daném okrese.

Podmínkou je, aby centrum dodrželo minimální provozní dobu, která je u první kategorie 12 hodin denně, sedm dní v týdnu a počet provedených výkonů do konce června musí přesáhnout hranici devadesáti tisíc.

Nejnižší denní sazba dělá čtyři tisíce, opět násobené koeficientem. Na to je třeba fungovat osm hodin denně pět dní v týdnu.

Jak nadchnout cizince do vakcíny? Informovanost o covidu je mezi nimi nízká, rakouská vláda plánuje kampaň

Očkovacích center jsou v republice řádově desítky a nová stále vznikají. Praha včera po zkušebním provozu spustila chod velkokapacitního očkovacího centra na Vyšehradě. Zatím to vypadá na pozvolný start, počítá se s pěti sty až tisíci lidmi denně, kteří dostanou Pfizer. Nic jiného a ve větším množství není k dispozici.

Za ústřední problém hlavní město však pokládá to, že kriticky chybí AstraZeneca. „K očkování je v Praze registrováno 440 praktických lékařů a já mezi ně rozděluji nyní již třetí týden po sobě pouhých 1100 dávek,“ řekl LN Martin Ježek, ředitel magistrátního odboru zdravotnictví.

Žádný boj. Symbióza

V Jihočeském kraji naopak vzniklo jedno z prvních velkých vakcinačních center. Hejtmanství a koordinátor praktických lékařů fungují víceméně ve shodě, byť musejí hospodařit, jako všichni, s málem.

„Očkovací centra i praktici musejí pracovat v symbióze, nejde o soutěž. Nejedná se o naše/vaše pacienty. AstraZeneca, Johnson i Curevac půjdou přímo k praktikům, zatím jim ale musíme AstraZeneku odebírat, pokud jsme s ní očkovali například v domovech pro seniory. Až se ukončí podání druhých dávek AstraZeneky, bude už pouze pro praktické lékaře,“ popsal LN Petr Studenovský z odboru zdravotnictví Krajského úřad Jihočeského kraje.