Pokud sledujeme data významných povodní na Vltavě, zjišťujeme, že kromě února a března (povodně z tání sněhu) je právě letní období velmi významným kandidátem na prvenství v celkovém počtu případů. Chceme-li důkaz, stačí přehled největších „stoletých“ vltavských povodní v Praze, a to s využitím období posledních devíti století. Z dvaceti nejvýznamnějších případů je téměř polovina koncentrována do krátkého období od počátku srpna do počátku září. Srpnové povodně v roce 2002 byly z tohoto hlediska jen potvrzením dávného pravidla.
Ale pozor, kdo by pochopil uvedenou větu tak, že v srpnu může pravidelně čekat velkou vodu, mýlí se. Velké povodně se vyskytují nepravidelně a po delší období třeba padesáti až sta let k nim vůbec dojít nemusí. Rozhodně však neplatí ani tvrzení, že byla-li velká povodeň nedávno, máme na dalších sto let klid.
Malé území, ale pestré podmínky Je až s podivem, jak pestrou má naše relativně malé území povodňovou historii a jak odlišné jsou podmínky na různých povodích. Například v 16. století se vyskytovaly letní, zejména červnové povodně mnohem častěji než později třeba v 17. a 18. století. Stejná různost je i u jednotlivých řek a povodí.
O Vltavě již byla řeč, ale letní povodně jsou relativně hodně frekventované také v povodí Otavy, Malše, Chrudimky či Doubravy. Naopak k významné letní povodni na Sázavě dojde málokdy. Zato velkou frekvenci letních povodní mají toky v Krkonoších, Jizerských a Orlických horách, a o nich bude dále řeč.
Zatím nepřekonaný extrém zažily Jizerské hory před 150 lety. Příčinnou byl podle Pražských Novin ze 7. srpna 1858 vytrvalý čtyřdenní déšť (potvrzení najdeme i v měření v pražského Klementina). Vdůsledku prudkého rozvodnění Nisy (v noci z 1. na 2. srpna) bylo přerušeno telegrafní spojení s Libercem a voda zde zatopila na 269 domů. Podobně se chovala Kamenice, Jizera a Smědá.
Jubilejní povodně I v „povodňově bohatém“ 19. století vyčnívala tato událost vysoko nad jiné. Až po třiceti letech, opět začátkem srpna (2. až 3. srpna) 1888, postihla západní Krkonoše menší, ale jinak také katastrofální povodeň. Pokud má nějaký čtenář opravdu rád výročí, data a je znalcem Krkonoš, možná mu neuniklo, že přelom července a srpna je spojen i s třetí zdejší velkou povodní v roce 1897. Ostatně po delší odstávce zabouřila stoletou vodou Jizera ještě 9. srpna 1978.
Nebojme se však srpna! V dlouhodobém měřítku jsou totiž četnější spíše podprůměrné průtoky vodních toků, a stejně je tomu i letos. Jen výjimečně se šumící Jizera mění v hrozivou sílu, která člověka děsila před 150 lety stejně jako v dnešní době.
Nyní však k včasnému varování máme podstatně lepší prostředky, a pokud při výstrahách vydaných ČHMÚ budete sledovat informace a vlastní hladinu řeky, určitě nebudete ohroženi na životě, jako bývali naši předkové.
