Soud rozhodl před několika dny bez veřejného jednání a dnes usnesení zpřístupnil v elektronické databázi. Senátoři tvrdili, že kvůli způsobu přepočtu potřebovala ODS ve sněmovních volbách v roce 2006 k jednomu poslaneckému křeslu 23.364 hlasů, kdežto Strana zelených 56.081 hlasů.
Jiný kraj, jiná šance na mandát
Možnosti pro získání mandátů se také různily v jednotlivých krajích. D'Hondtovu metodu prosadili zákonodárci ODS a ČSSD v době opoziční smlouvy. Hlasy se přepočítávají v jednom skrutiniu. Dřívější Hagenbach-Bishoffova metoda rozdělovala mandáty ve dvou skrutiniích.
Mezi oběma matematickými metodami jsou i další rozdíly. Zástupkyně skupiny senátorů Soňa Paukrtová řekla, že rozhodnutí soudu respektuje, ale není jím nadšena. "Není správné, že váha voličského hlasu v Libereckém kraji je jiná než například v Jihočeském kraji," uvedla Paukrtová.
Podle Ústavního soudu tři napadená ustanovení volebního zákona sama o sobě nejsou protiústavní. Jejich důsledky se projevují jen ve spojení se způsobem rozdělením státu do volebních krajů. "Tato (d'Hondtova) formule je založena na matematické metodě, která je sama o sobě neutrální a působí rozdílně teprve ve spojení s různou velikostí volebního obvodu, popřípadě počtem kandidujících stran," uvedl v odůvodnění senát ÚS se zpravodajem Jiřím Muchou. Metoda prý nijak nepřekrucuje ani nevyvrací systém poměrného zastoupení.
Větší strany jsou ve výhodě
Ústavní soudci ale připustili, že za jistých okolností může systém nahrát větším stranám. "V menších volebních obvodech může (způsob přepočtu) skutečně mírně zvýhodňovat větší politické strany. Kdo je však větší politickou stranou, o tom nerozhoduje tato formule či náhoda, nýbrž voliči," stojí v usnesení. V jiných krajích však může být efekt úplně jiný.
"Určité znevýhodnění menších stran v některých krajích může často vést k určitému zvýhodnění v jiných krajích," vysvětlili soudci. Návrh podala v červenci 2006 skupina senátorů, většinou nestraníků a členů malých stran. Tvrdili, že zákon porušuje princip rovného volebního práva, princip poměrného zastoupení a princip racionality a předvídatelnosti práva. Navíc prý vede k "náhodným" výsledkům.
Senátoři svou kritiku opřeli o podrobný rozbor výsledků voleb v roce 2006, v nichž prý na systém doplatili hlavně lidovci a zelení. "Výsledky voleb v roce 2006 naplno odkryly závažné nedostatky platné zákonné úpravy, které podle názoru navrhovatelů mají jednoznačně ústavní rozměr," napsali tehdy senátoři.
Ústavní soud již v minulosti do volebního zákona výrazně zasáhl. Před lety se postavil proti snaze velkých stran zapracovat do volebního systému většinové prvky. Po volbách v roce 2006 volební systém kritizovali i další politici. K soudu se neúspěšně obrátil také neúspěšný kandidát zelených v Libereckém kraji Petr Pávek. Ústavní soud jeho stížnost odmítl už loni.
Jiný kraj, jiná šance na mandát
Možnosti pro získání mandátů se také různily v jednotlivých krajích. D'Hondtovu metodu prosadili zákonodárci ODS a ČSSD v době opoziční smlouvy. Hlasy se přepočítávají v jednom skrutiniu. Dřívější Hagenbach-Bishoffova metoda rozdělovala mandáty ve dvou skrutiniích.
Mezi oběma matematickými metodami jsou i další rozdíly. Zástupkyně skupiny senátorů Soňa Paukrtová řekla, že rozhodnutí soudu respektuje, ale není jím nadšena. "Není správné, že váha voličského hlasu v Libereckém kraji je jiná než například v Jihočeském kraji," uvedla Paukrtová.
Podle Ústavního soudu tři napadená ustanovení volebního zákona sama o sobě nejsou protiústavní. Jejich důsledky se projevují jen ve spojení se způsobem rozdělením státu do volebních krajů. "Tato (d'Hondtova) formule je založena na matematické metodě, která je sama o sobě neutrální a působí rozdílně teprve ve spojení s různou velikostí volebního obvodu, popřípadě počtem kandidujících stran," uvedl v odůvodnění senát ÚS se zpravodajem Jiřím Muchou. Metoda prý nijak nepřekrucuje ani nevyvrací systém poměrného zastoupení.
Větší strany jsou ve výhodě
Ústavní soudci ale připustili, že za jistých okolností může systém nahrát větším stranám. "V menších volebních obvodech může (způsob přepočtu) skutečně mírně zvýhodňovat větší politické strany. Kdo je však větší politickou stranou, o tom nerozhoduje tato formule či náhoda, nýbrž voliči," stojí v usnesení. V jiných krajích však může být efekt úplně jiný.
"Určité znevýhodnění menších stran v některých krajích může často vést k určitému zvýhodnění v jiných krajích," vysvětlili soudci. Návrh podala v červenci 2006 skupina senátorů, většinou nestraníků a členů malých stran. Tvrdili, že zákon porušuje princip rovného volebního práva, princip poměrného zastoupení a princip racionality a předvídatelnosti práva. Navíc prý vede k "náhodným" výsledkům.
Senátoři svou kritiku opřeli o podrobný rozbor výsledků voleb v roce 2006, v nichž prý na systém doplatili hlavně lidovci a zelení. "Výsledky voleb v roce 2006 naplno odkryly závažné nedostatky platné zákonné úpravy, které podle názoru navrhovatelů mají jednoznačně ústavní rozměr," napsali tehdy senátoři.
Ústavní soud již v minulosti do volebního zákona výrazně zasáhl. Před lety se postavil proti snaze velkých stran zapracovat do volebního systému většinové prvky. Po volbách v roce 2006 volební systém kritizovali i další politici. K soudu se neúspěšně obrátil také neúspěšný kandidát zelených v Libereckém kraji Petr Pávek. Ústavní soud jeho stížnost odmítl už loni.
