Již od roku 2005 musí telekomunikační společnosti plných šest měsíců uchovávat údaje o každém telefonátu, e-mailu či SMS zprávě. Pokud policie někoho podezírá z porušení zákona, může zpětně zjistit, komu a odkud takový člověk volal, komu poslal e-mail, esemesku či jaké stránky si na webu prohlížel. Jen loni policie podala více než 143 tisíc žádostí o tyto údaje.
Kritikům elektronického šmírování vadí, že nástroj původně určený k potírání terorismu nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí a navíc neexistuje účinná kontrola bránící zneužití sebraných dat. „To rozhodně nezmenšuje existující hrozbu, že informace o našich kontaktech, telefonních hovorech a užívání internetu mohou být prodávány, ztraceny nebo jinak zneužity,“ tvrdí Petr Kučera z Iuridicum Remedium.
Data to přitom mohou být opravdu citlivá. Lze třeba zjistit, že dotyčný volal milence či prostitutce, a dokonce se dá i odhadnout, zda je navštívil. Ze seznamu prohlížených internetových stránek lze zase snadno odvodit zvyky a třeba i sexuální orientaci sledovaného člověka.
Nepřeháníme to, hájí se policie Poslanec ODS Marek Benda navíc tvrdí, že policie sledování telekomunikačního provozu obrovsky nadužívá: „Stejně jako si policie napíše do výpisu z evidence obyvatelstva, kde bydlíte, tak si zřejmě poměrně často napíše také o to, s kým jste telefonoval. Není to dobře.“
Mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká kritiku odmítá. Policisté podle ní tyto informace v žádném případě nezneužívají a počet prověřených čísel je prý zcela přiměřený. „Bez tohoto nástroje by policie řadu trestných činů neobjasnila,“ říká.
Policie si nechala loni u 36 tisíc telefonních čísel zjistit, s kým si jejich majitel volal. V dalších případech ji zajímalo to, kde se mobilní telefon v inkriminovanou dobu pohyboval či jaké webové stránky si podezřelý prohlížel. Všech žádostí dohromady bylo podle Kopecké přes 143 tisíc: „Když to porovnáme s tím, že máme nějakých 333 000 trestných činů ročně, tak to zase není až tak enormní číslo. Každou žádost musel navíc schválit soud.“
Možnost, že Ústavní soud sběr dat, který upravuje evropská směrnice, zakáže, je ale dost reálná. Koneckonců německý ústavní soud před týdnem obdobné paragrafy zrušil a nařídil, aby telekomunikační firmy všechna uchovávaná data zničily. Podobně už dříve rozhodly soudy v Bulharsku a Rumunsku.
