Právníkům vadí především posílení pravomocí chystané Státní hygienické služby a hlavního hygienika, jež jim dávají možnost nařizovat i restrikce, které dosud může dělat jen vláda. A ta pouze za nouzového stavu.
Veřejnost negativně vnímá i možnost monitorovat lidi přes mobily, píše server Novinky.cz.
Bude moct ministerstvo sledovat pohyb nakažených přes jejich telefony? Novela zákona o veřejném zdraví čelí kritice |
„Pokud návrh projde v této podobě, udělá z hlavního hygienika malého diktátora. Není správné, aby při vyhlašování omezení, jež zasahují do základních práv a svobod, chyběla kontrola ze strany vlády a parlamentu,“ řekl Jan Wintr z Právnické fakulty Karlovy univerzity.
V případě přijetí tohoto návrhu by podle něj mohl hlavní hygienik rozhodovat o mnoha věcech bez nutnosti toto konání s kýmkoliv konzultovat. „Kdykoli by mohl dojít k závěru, že hrozí epidemie, a začít zavírat školy, obchody či stanovovat maximální počty lidí na akcích,“ okomentoval celou věc.
S tím se ztotožňuje i Jan Kysela z pražských práv. Podle něj totiž návrh přesouvá pravomoci z vlády, která podléhá kontrole sněmovny, o stupeň níž. Míní, že resort zdravotnictví má „až diktátorské pravomoci“ v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví již nyní, a přijetí návrhu by je pouze umocnilo.
Politikům se pak údajně nelíbí i další část návrhu, tedy monitoring nakažených přes jejich mobilní telefony. Hovoří o šmírování, o Velkém bratrovi a o ohrožení osobních údajů.
Na to pro Právo zareagoval premiér Andrej Babiš s tím, že stát nechce nikoho sledovat. „Soukromí je svaté, určitě to není zlý úmysl,“ reagoval na kritiku premiér. „Nikdo nemá zájem bezdůvodně sledovat lidi. Jestli to bude problém, tak se to dá pryč,“ řekl s tím, že celou věc zatím podrobně nezná.
Už v pondělí připustil změnu i sám Blatný, ačkoli je i nadále přesvědčen, že návrh zákona respektuje ochranu osobních údajů. „Je to jedna z případných připomínek, které budou samozřejmě reflektovány,“ prohlásil.
Data mají sloužit k lepšímu fungování chytré karantény
Vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla pak pro Právo uvedl, že ministerstvo zdravotnictví se snažilo přidat do návrhu vše, co ve vývoji chytré karantény vyhodnotilo jako problém. A tím byl právě nedostatek dat vzhledem k GDPR. „Když jsme dělali vzpomínkové mapy, tak nebylo o co se opřít. Bylo to těžké pro operátory vzhledem k GDPR. My to potřebujeme jen pro účel vzpomínkových map. Takže když se to zahodí, tak zahodíme vzpomínkové mapy,“ řekl Dzurilla.
PETRÁČEK: Orwell kolem nás. Zvládnout covid bez uzávěr, šmírování a očkování? |
Podle něj mělo ministerstvo komunikovat s operátory. „Proto jsem doporučil, aby do připomínkového řízení zařadili i ministerstvo průmyslu, aby se to dostalo k operátorům,“ řekl.
Podle výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda si s touto změnou stát bezprecedentně zahrává s důvěrou občanů, když chce mít přístup k těm nejcitlivějším údajům o jejich pohybu. „Domníváme se, že pokud k tomu není vážný právní důvod a současně neexistuje seriózní odborná diskuse, neměl by si stát přisvojovat víc pravomocí, než skutečně potřebuje. V oblasti GDPR občanů to platí dvojnásob,“ dodal Grund.